Vysoký tlak: nebolí, ale zabíjí

05.03. 06:03 | Autor: - red -

Vysoký tlak trápí stále více lidí, Čechy nevyjímaje. Jeho podcenění může mít osudové následky. "Podobně škodlivá může být ale i jeho zbytečná léčba," říká Jan Filipovský, místopředseda pro hypertenzi.

Kolik lidí dnes v Česku podle oficiálních statistik trpí vysokým tlakem?

Ve skupině mezi pětadvaceti a čtyřiašedesáti roky vysoký tlak trápí čtyřicet procent mužů a pětatřicet procent žen. Mezi lidmi staršími pětapadesáti let už je to ale šedesát procent populace. Podobné podíly evidují i další vyspělé státy.

Je vysoký tlak skutečně takovou katastrofální civilizační hrozbou, tichým zabijákem, jak se často říká?

Ano, určitě. Přesto však úmrtnost na kardiovaskulární choroby v Česku od roku 1985 trvale klesá. Je to z komplexních příčin: lidé dnes mají lepší informace, lepší přístup ke kvalitní stravě i nejmodernější léčbě. Stále jsme ale na tom v počtech úmrtí na kardiovaskulární choroby hůře než většina zemí západní Evropy, takže máme co dohánět. Na druhou stranu ta na první pohled hrozivá statistika výskytu vysokého krevního tlaku vychází také z toho, že se dožíváme vyššího věku.

Proč?

Vezměte si, že ještě třeba před tisíci lety se lidé dožívali v průměru třiceti nebo čtyřiceti let, dnes se střední délka života blíží osmdesátce. A organismus na takovou změnu není připraven. V pravěku bylo nepochybně výhodné, jestliže jedinec byl schopen zadržovat v organismu sůl a následně vodu. Když totiž neměl přístup k vodě, nedošlo u něho k dehydrataci. Ale pokud se takový člověk se stejnou schopností zadržovat vodu dnes dožije vyššího věku, má hypertenzi. My nyní léčíme a zahrnujeme do zdravotnických statistik i lidi, kteří by se ještě před sto lety vysokého tlaku vůbec nedožili.

Velkým tématem je krok Americké kardiologické asociace, která snížila hranici vysokého tlaku při měření u lékaře na 130/80, zatímco v Evropě stále platí 140/90. Jak je vůbec možné, že se názory evropských a amerických kardiologů tolik liší?

Američané se rozhodli ke snížení hranice především na základě nedávno publikované rozsáhlé studie SPRINT, která ukázala, že pokud jsou nemocní s hypertenzí léčeni intenzivně a dosahují hodnot systolického ("horního") tlaku pod 120 mmHg, mají méně srdečních infarktů a mozkových mrtvic než ti, u nichž je krevní tlak snížen pouze pod 140 mmHg. A proto se rozhodli oficiální hranici pro diagnózu vysokého tlaku snížit. Studie byla provedena na vzorku devíti tisíc lidí, což je velmi reprezentativní vzorek.

V zemi tak ale rázem přibylo pětatřicet milionů nemocných. A někteří odborníci už spekulují o tom, že za rozhodnutím asociace stojí farmaceutická lobby...

Pochopitelně že farmaceutické firmy chtějí mít co nejvyšší zisk. Je to legitimní, pokud se angažují ve věcech, které jsou vědecky spolehlivě podloženy. Nemyslím si, že rozhodnutí o snížení hranice hypertenze v USA bylo provedeno pod tlakem farmaceutických firem. Americká doporučení neříkají, aby milionům lidí, kterým bude nově diagnostikován vysoký tlak, lékař okamžitě předepsal léky.

Co by měli podle vás Češi dělat, aby rizika spojená s vysokým tlakem omezili na naprosté minimum?

Základem je pochopitelně zdravý životní styl, dostatek pohybu a zdravé stravy, odbourání stresu. K tomu by si ale měli lidé tlak pravidelně měřit, a to nejlépe sami, v klidu domova. Dnes je na trhu dostatek kvalitních měřicích přístrojů, které to umožňují. A pokud měření opakovaně prokáže vyšší nebo vysoké hodnoty, měl by se člověk zamyslet nad svým životním stylem a navštívit lékaře. To je asi maximum, co v boji proti vysokému tlaku může udělat.

O AMERICKÉM VZORU SE VÍCE DOČTETE V AKTUÁLNÍM ČÍSLE ČASOPISU FAKTOR S, KTERÉ VYŠLO VE ČTVRTEK 1. BŘEZNA.