Umělými orgány proti rakovině

Brzlík je klíčovým orgánem lidské imunity a čeští vědci ho pomocí nanotechnologií jako první na světě dokázali vyrobit umělý. Podobně by mohly vzniknout i další orgány. Už nyní se pracuje například na močovém měchýři či aortě," říká šéfka společnosti Nanopharma Liliana Berezkinová.

Pracujete na vývoji technologie, která by umožnila pěstování lidské tkáně a tím de facto i výrobu orgánů. Zní to jako sci-fi. Opravdu bude něco takového možné a běžné?

Nanomateriály, které jsou pro naši metodu klíčové, se v medicíně částečně už využívají u pacientů v akutní nouzi. Pomáhají jako atypický způsob řešení u popálenin nebo chronických ran, kde běžné metody selhávají. Jde například o nanovlákenné kryty obohacené o antibiotika, jež ránu pomohou dezinfikovat a zhojit. V této oblasti tedy nejsme na začátku. Ale samozřejmě záleží na tom, zda cílíte na část tkáně, nebo celý orgán. Orgán je nejvyšší liga.

Láká vás si v takové lize zahrát?

Ano. Zabýváme se metodami na úrovni tkání, ale také orgány. Konkrétně už léta pracujeme na umělém brzlíku a nedávno se nám opravdu podařilo ho vyrobit.

Jak takový orgán vypadá?

Zjednodušeně řečeno jde o jakousi kostru vyrobenou z nanovláken, která po určitý čas poskytuje domov a zázemí buňkám, jež se na ní množí, vytvářejí tkáň a postupně celý orgán. Výhodou je, že časem se nanovlákna rozpadnou na tělu vlastní metabolity, takže nevzniká žádný nežádoucí a pro organismus nebezpečný odpad.

Proč jste se zaměřili právě na brzlík?

Před pěti lety nás oslovili američtí lékaři a britští vědci s tím, že by bylo dobré zkusit takový orgán vyvinout, a přizvali nás ke spolupráci. Tehdy jsme byli v Evropě jediní, kdo byl něčeho takového teoreticky schopen. Brzlík je přitom klíčový pro lidskou imunitu, vyrábí bílé krvinky. S tím, jak člověk stárne, se ale zmenšuje a svou funkci plní stále hůře. Umělý brzlík by tedy mohl zásadně pomáhat vážně nemocným pacientům, kteří potřebují dočasně nastartovat imunitu.

Jak jste s vývojem daleko?

V rámci testů na zvířatech se nám již podařilo dobře imunizovat myši, nyní jsou na řadě králíci. Doufám, že v blízké budoucnosti dojde v rámci experimentální léčby i na lidi. V tuto chvíli to vypadá, že jejich testování proběhne ve Spojených státech na jedné klinice zaměřené na léčbu onkologických pacientů.

A kdy se možnosti implantace umělého brzlíku dočkají ostatní pacienti, třeba ti v Česku?

Vidím to tak na deset dvanáct let. Přece jenom jde o komplexní orgán. My se navíc nesnažíme vytvořit ho v plné velikosti, ale v podstatě nasimulovat v podobě malé kapsulky, která by se implantovala pod kůži. Brzlíková tkáň by zde následně produkovala bílé krvinky, jež likvidují infekci a podporují funkci imunitního systému. Po čase by se kapsulka rozpadla a materiál vstřebal.

Představuje tato technologie způsob, jak uměle vyrábět také další orgány?

Určitě. Už nyní se pracuje například na močovém měchýři, aortě, regeneracích rohovky, nosní chrupavky, kostí nebo šlach.

Jak konkrétně by bylo možné pomoci umělou výrobou orgánů třeba pacientovi s rakovinou?

To je zrovna případ již probíraného brzlíku a s ním související produkce bílých krvinek, konkrétně T-lymfocytů. Právě proto, že se brzlík stále zmenšuje, jsou starší lidé náchylní k různým infekcím a chorobám včetně rakoviny. Když brzlík nahradíme, můžeme organismu pomoci se takovým chorobám lépe bránit.

Vaše společnost začala ve výzkumu a využití nanotechnologií v medicíně působit v roce 2008. Jak se od té doby tato oblast změnila?

Hodně. Když jsme začínali, byli jsme u nás jediní a vůbec jsme netušili, co s námi bude. Plně jsme se soustředili na výzkum nanovláken, na jejichž přijetí ale nebyla medicína ještě vůbec připravena. Vše bylo pouze v rovině výzkumu. Během těch devíti let se ale nanotechnologie významně rozšířily, staly se důvěryhodnými a také cenově dostupnějšími.

Zároveň jde o slušný byznys, nebo se mýlím?

Je to byznys, který je na vzestupu. Oblast procházející revolucí. Pro každý produkt i technologii se vytváří nový trh. Spousta oborů, na které cílíme, včetně zdravotnictví či průmyslu, je velmi konzervativní a používá zastaralé technologie. Některé z nich fungují třeba už přes čtyřicet let a o inovaci nezavadily. Je to velká výzva nejen po stránce produktové, ale i obchodní: jak připravit tato odvětví na to, aby začala absorbovat novinky.

VÍCE PODOBNÝCH ROZHOVORŮ NALEZNETE V ČASOPISU FAKTOR S, KTERÝ VYCHÁZÍ KAŽDÝ ČTVRTEK. 

Foto: archiv

Čtěte dále

další zprávy