Zhaslá záře nad Kladnem, Poldi umírá!

12.02. 11:00 | Autor: - red -

Dění v kladenské Poldi, někdejší chloubě tuzemského ocelářství, už několik let připomíná smrtelné křeče raněného brouka. Jen se dosud neví, kdo a kdy mu uštědří příslovečnou ránu z milosti. Vítejte v éře post-privatizačního zmaru.

Čekal to sice málokdo, přesto se stroje Poldovky letos v lednu znovu rozběhly. Po tříměsíční odstávce způsobené nedostatkem peněz na materiál. V posledních letech až ostudně identický scénář. Týden nato už dělníci, celkem asi 150 lidí, seděli místo práce opět doma u televize. Klasika.

Kladenský areál "rudého" podniku, jenž po revoluci zaměstnával až 22 tisíc lidí, má přitom několik tváří. A žádná není stejná. Z původní ocelárny potácející se teď v agónii zbyla jen malá část vměstnaná do několika budov. Jiné obývají menší i větší firmičky, které tu čile kšeftují s klikovými hřídelemi, měřidly i chirurgickou ocelí. Další část areálu zabírají hektary zaneřáděných a posprejovaných barabizen, někdejších koksáren, válcoven a mostáren, kam dnes kromě filmařů chodí turisté s fotoaparáty objevovat zašlou krásu industriálního Československa.

A pak jsou tu místní. Patrioti. Lidé, kteří ve fabrice strávili celý život, od vyučení až do... porevolučních dnů, kdy se zprivatizovaná Poldovka začala pod vedením legendárního architekta Stehlíka nebezpečně kymácet a v roce 1998 skončila s osmimiliardovým dluhem v konkursu. O tom, kdo na potupném konci ocelárny nesl vinu, i jaké šílenosti s rozkrádáním zařízení se tu děly potom, mají obyvatelé poměrně jasno. Bez záruky. Stylem jedna paní povídala. Pochybnost o spiknutí "vyšších sfér", jimiž se kromě tehdejšího premiéra Klause myslí hlavně exministr průmyslu a současný šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, tu ale žádnou nemají.

* V jakém roce v Poldi vznikla střešní konstrukce pro Národní divadlo?