Z Bruselu se žene administrativní pohroma

Na Česko se valí obří byrokratická zátěž. Má zkratku GDPR. Domácí subjekty na ni nejsou připraveny, stát dělá jakoby nic. "Evropská komise, až na Věru Jourovou, si nad tím umyla ruce," říká Milena Jabůrková, členka představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Na koho nařízení o ochraně osobních údajů, známé jako GDPR, reálně dopadne?

Úplně na všechny. Samozřejmě nejvíce asi na soukromý sektor, podniky a podnikatele pracující s osobními údaji. Stranou ale nezůstane ani zdravotnictví, školství, výzkum či neziskové organizace, samosprávy, dokonce ani stát.

Co bude nová norma skutečně znamenat?

Asi nejvíce problematickým dopadem je povinnost zpracovatele osobních údajů zavést technická, organizační a procesní opatření za účelem prokázání souladu s principy nařízení. Přeloženo do češtiny: ten, komu poskytnete svůj osobní údaj, bude muset prokázat, že udělal vše, aby váš údaj ochránil. Tato povinnost se bude vztahovat na většinu obchodních a jiných vztahů mezi dodavateli a odběrateli, ale také na situace, kdy nakupujete zboží nebo službu, při níž poskytujete nějaký osobní údaj. Stejně tak když vstoupíte v jednání s nějakým státním nebo samosprávním úřadem, když budete třeba v nemocnici a tak dále.

Připadá mi, že není v silách obyčejného smrtelníka všem těmto povinnostem dostát. Jak to budou firmy a jiné organizace v praxi řešit?

Půjde o dlouhodobý proces mapování, jaké údaje sbírám, kde je mám uloženy, jak je mám zabezpečeny, zda moje infrastruktura umožňuje přenos údajů či jejich vymazání. V některých případech si podniky budou muset zajistit služby takzvaného pověřence pro ochranu osobních údajů. Jeho hlavním úkolem se stane monitorování souladu zpracování osobních údajů s povinnostmi vyplývajícími z nařízení, provádění interních auditů, školení pracovníků a celkové řízení agendy ochrany osobních údajů uvnitř podniku i při poskytování služeb či zboží. Pověřenec může být jak v zaměstnaneckém poměru v dané organizaci, tak najímán externě. Přirovnala bych to celé k systému, jaký podnik musí zavést kvůli bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. V něm musíte mít potřebné vybavení splňující bezpečnostní normy, mít k dispozici prostředky ochrany, každý zaměstnanec musí být proškolen někým, kdo příslušná pravidla zvládá, a podobně.

* Co bude považováno za osobní údaj?

* Bude občan novým nařízením skutečně více chráněn?

* Jak poznám, že se s mými údaji zachází skutečně jen způsobem, k jakému jsem svolil?

* A co údaje, které už byly někomu v minulosti poskytnuty? Budou muset správci revidovat, zda je ještě uchovávají oprávněně?

* Jakou roli hraje v nařízení Evropská unie? 

* Jak velké budou náklady? Jsou už nějaké odhady?

NA TYTO A DALŠÍ OTÁZKY NALEZNETE ODPOVĚDI V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU FAKTOR S, KTERÉ VYŠLO 25. KVĚTNA.

Foto: ČTK

Čtěte dále

další zprávy