Uprchlíci pomáhají českým zemědělcům. Touží po masu

Zatímco ceny mléka padají dolů a čeští zemědělci na něm těžce prodělávají, chov skotu na maso se začíná v Česku bohatě vyplácet. O naše hovězí mají totiž enormní zájem Turci. Jedním z důvodů je uprchlická krize a miliony lidí v tamních utečeneckých táborech. Jde převážně o muslimy, kteří odmítají vepřové.

Jen za první tři čtvrtletí letošního roku se z Česka do Turecka vyvezlo podle statistiky ministerstva zemědělství takřka 23 tisíc živých krav a býků, za které tamní odběratelé zaplatili přes 700 milionů korun. To je, vyčísleno v korunách, zhruba pětina vývozu "živého" hovězího masa z Česka. Turci navíc ve velkém nakupují i v posledních měsících roku, uzávěrka zbývajících dodávek byla 20. prosince. Celkový letošní objem vývozu českého skotu do Turecka se tak může ještě rapidně zvýšit.

Vývoj kopíruje krizi

"Turci mají zájem především o březí jalovice, dále zástavový skot určený k dokrmení a v menší míře i o jateční býky," potvrdil Pavel Král, ředitel Svazu chovatelů českého strakatého skotu. Turečtí odběratelé přitom podle něho nabízejí za hovězí vynikající ceny a obchodují skutečně ve velkém.

Masivní vývoz českých krav a býků do Turecka pokračuje už druhým rokem. Zatímco v roce 2014 Turecko koupilo v Česku skot "jen" za 116 milionů korun, loni už takřka 30 tisíc kusů dobytka, za který vydalo 866 milionů korun. A není vyloučeno, že letošní vývoz v celkových objemech nakonec překoná i ten loňský.

Vedle Česka nakupují například i v Německu nebo Rakousku. Proč se Turci najednou vrhli do skupování hovězího v Evropě? "To může mít hned několik důvodů. Turecko se zřejmě rozhodlo, že se stane zcela soběstačné v chovu dobytka a bude navíc zásobovat hovězím masem i okolní státy," uvedl Pavel Král. Proto Turci nakupují zejména březí jalovice, určené k rozšíření chovů.

Vzestup prodejů ale také v podstatě kopíruje migrační krizi. V utečeneckých táborech na území Turecka totiž uvázly miliony běženců. Protože z převážné části jde o muslimy, kteří nejedí vepřové maso, zvyšuje se spotřeba hovězího. Na péči o uprchlíky Turecko dostává štědré dotace z Evropské unie, část peněz do země proudí i z Ruska. Turečtí obchodníci mohou nakoupené maso navíc přeprodávat dál.

Ceny snů

Turci každopádně nabízejí za dobytek výkupní ceny, které si tuzemští ani evropští odběratelé nemohou dovolit. A zvyšují tím i průměrnou cenu za živý dobytek vyvezený z Česka. "Průměrná vývozní cena v roce 2015 činila 56,80 Kč za kilogram, v prvním čtvrtletí letošního roku stoupla na 57,63," řekla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Turci ale loni zaplatili za kilogram živé váhy v průměru 94,87 Kč a v prvních devíti měsících letošního roku už byli ochotni v průměru platit i 99,384 Kč. Vysoký rozdíl mezi průměrnou a "tureckou" cenou však vyplývá také z toho, že turečtí odběratelé vybírají zejména nejdražší skot. "Nejvíce se pochopitelně platí za březí jalovice," uvedl Král.

Cena hovězího na českých pultech se ale podle něho nijak výrazně nezvýšila. Turci totiž nakupují především skot určený k dalšímu chovu či dokrmení, nikoli zpracované maso. Navíc spotřeba "dražšího" hovězího je v porovnání s vepřovým a kuřecím masem v Česku minimální a trvale klesá. Loni každý Čech snědl v průměru 7,7 kilogramu hovězího, což je šestkrát méně než vepřového a čtyřikrát méně než drůbežího.

Naopak v jiných zemích, zejména muslimských, spotřeba masa z krav a býků roste. Příkladem může být právě Turecko. A čeští zemědělci z toho výrazně profi tují. "Vývozní ceny jsou skutečně takové, že se dnes chov skotu na maso opravdu vyplácí," uvedl Král. Prodej masného skotu českým zemědělcům podle něho z velké části vynahrazuje propad cen mléka. Zatímco tržní mléčná produkce je v krizi, s odbytem masa a zejména živých zvířat dnes chovatelé nemají problém.

Kravín pro celý svět

Nejde ovšem jen o vývoz do Turecka. Češi se stávají zásobárnou hovězího masa i pro další země. "Saldo zahraničního obchodu s živým skotem je dlouhodobě vysoce kladné, a to jak v kusovém, tak finančním vyjádření," potvrdila Markéta Ježková. Loni se z Česka vyvezlo do zahraničí takřka 250 tisíc kusů dobytka za více než pět miliard korun. Dovoz je naopak minimální. V roce 2015 se do republiky importovalo jen 12 tisíc krav či býků za 311 milionů korun.

Čeští chovatelé kromě Turecka masivně vyvážejí živý skot například do Nizozemska, Belgie, Slovinska, na Balkán i bývalých sovětských republik ve střední Asii. Ministerstvo i chovatelé přitom tvrdí, že za vysokým objemem vývozu stojí i vysoká úroveň chovatelství v Česku a dobrý zdravotní stav zvířat. "Například český strakatý skot se osvědčuje pro užitkové křížení s dojenými plemeny i pro chov bez tržní produkce mléka," uvedla Ježková. Turci sice podle ní v Česku nakupují ve velkém, zároveň ale mají velmi přísné požadavky na kvalitu masa, zdraví skotu i kvalitu veterinární správy. Podle Krále českému vývozu prospívá také fakt, že zdejší krávy a býci mají vynikající hodnocení i v mezinárodních soutěžích.

Nabízí se otázka, zda současný enormní zájem Turků nepředstavuje pouze bublinu, která může za rok či dva, až si Turci vybudují dostatek vlastních chovů, najednou splasknout. "Toho se vůbec nebojím. Najde se totiž zase jako mnohokrát v minulosti jiné odbytiště. Zájem o hovězí v mnoha zemích roste," uvedl Král.

Mléčný malér

U mléka je to zcela jinak. V Česku i celé Evropě naráží na výrazný přebytek nabídky nad poptávkou. A tomu odpovídají i nízké ceny. Evropská komise se proto dokonce rozhodla dotovat zemědělce, kteří svou mléčnou produkci sníží. Celkově na toto opatření evropští komisaři vyhradili 150 milionů eur (přes čtyři miliardy korun). Tyto peníze dostanou zemědělci za to, že sníží dojivost.

V Česku se do evropského programu přihlásilo do konce září celkem 214 chovatelů dojnic. Když letos dodají na trh o 13 500 tun mléka méně než loni, dostanou "odškodné" zhruba 51 milionů korun. Chov krav a býků na maso se však českým chovatelům bohatě vyplácí i bez dotací.

 

Foto: ČTK/PA/Julien Behal

Čtěte dále

další zprávy