Úder střední třídě: vlastní byt je "fetiš"

Vlastnické bydlení je podle finančních odborníků jedno z nejlepších zajištění na důchod. Logicky: penzista se nemusí obávat, že nebude mít na nájem a skončí na ulici. Na stará kolena může navíc svůj byt prodat a dožít v nějaké skromné nájemní garsonce. Z peněz, které zbudou, má možnost dopřát si nejen kvalitnější zdravotní péči, ale například přilepšit vnoučatům nebo procestovat svět.

Jenže tato představa se zřejmě nelíbí guvernérovi České národní banky (ČNB) Jiřímu Rusnokovi. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus řekl: "Vlastnické bydlení se u nás fetišizuje. Je to úlet, který souvisí s minulým režimem. V Německu bydlí ve vlastním sotva polovina lidí, u nás je to tak sedmdesát až osmdesát procent a je tu představa, že mít vlastní nemovitost, a to pokud možno brzy, je téměř lidské právo."

Guvernér ale zapomněl vysvětlit, proč Němcům nevadí bydlení v nájmu. Za pronájem bytu 3 + 1 o rozloze 75 metrů čtverečních v Berlíně totiž zaplatí zhruba 850 eur (21 500 korun), což je pro ně legrace. Na rozdíl od Čechů, kteří mají proti svým sousedům směšně nízké, zhruba třetinové platy, ale za podobný byt dají minimálně stejně. Proto ta česká touha bydlet ve vlastním: když už vyhazuji obrovské peníze, je lepší vkládat je do svého budoucího majetku, a nikoli dávat bytnému.

Rusnokovo nevybíravé vyjádření schytalo drtivou kritiku na sociálních sítích. "Nájmy jsou už teď vysoké a služby za ně poskytované nulové podobně jako očekávané důchody. Jediná jakžtakž perspektivní cesta, jak si zajistit důchod či uchránit majetek pro své děti, je právě koupě nemovitosti," uvedl Daniel Hradský, jeden z kritiků. "Je asi potřeba vytvořit společnost, kde budou lidé zcela nemajetní a budou pouze spotřebovávat, navíc co nejvíce na dluh. Jinak doufám, že soudruh Rusnok žije v nájemním bydlení, a jde tak masám příkladem. Samozřejmě že nebydlí," uvedl další diskutující Petr Sedláček.

Česká národní banka ale utlumování vlastnického bydlení obhajuje. Má neotřesitelný argument: lidé s hypotečními úvěry nebudou schopni splácet své dluhy v případě, že přijde hospodářská krize. Bankám by také mohl růst podíl úvěru v selháních, což může ohrozit celý finanční sektor.

CELÝ ČLÁNEK NALEZNETE V ČÍSLU ČASOPISU FAKTOR (S)OUKUP, KTERÉ VYŠLO 21. ČERVNA. 

Foto: ČTK

Čtěte dále

další zprávy