Superbyznys s otroctvím

V otrockých podmínkách pracuje po celém světě skoro padesát milionů lidí. Nejvíce novodobých "nevolníků" dře v Indii, podíl zotročeného obyvatelstva je nejvyšší v KLDR. V rámci EU patří k největším hříšníkům Česko, kde definici moderního otroctví splňuje 42 tisíc lidí.

Nucená práce se podle nadace Walk Free Foundation (WFF) podílí na produkci minimálně 136 různých komodit v 74 zemích světa a celkově generuje více než 150 miliard dolarů ročně, což ji co do lukrativnosti řadí hned za kšeftování s drogami.
"Vlastní podstata moderního otroctví spočívá v tom, že je utajované a skryté, což ale neznamená, že neexistuje. Je zakázáno téměř ve všech zemích světa, děje se však v každé," upozorňuje WFF.

Dříči bez výplaty

Podle organizace Anti-Slavery International pracuje až deset procent všech nevolníků pro stát (například ve státních věznicích nebo jako zajatci ozbrojených sil). K raketovému nárůstu počtu otroků proto došlo v rozvrácených státech, jako je Sýrie a Irák, kde po rozkladu státních struktur dochází k masovému zneužívání pracovní síly ze strany nejrůznějších ozbrojených frakcí.

V osidlech zotročovatelů ale velmi často uváznou také osoby, které migrují za prací do jiné, bohatší země. Jejich zaměstnavatelé jim zabaví pasy a past zaklapne. Až 65 procent z nich potom pracuje bez jakéhokoli výdělku, pouze za ubohý přístřešek a stravu. Tyto praktiky se nevyhýbají ani Evropě, jež se pyšní respektováním lidských práv a potíráním všech možných typů diskriminace. Otrockou práci se totiž gangům působícím v uzavřených komunitách daří skrývat.

Na starém kontinentu je na tom nejhůře Makedonie (0,64 procenta tamní populace, 13 300 lidí) následovaná Tureckem, Polskem, Bosnou a Hercegovinou, Rumunskem, Řeckem a Českem (0,404, tedy 42 600 lidí). U nás jde především o výsledek toho, že jsme tranzitní zemí obchodníků s bílým masem. Mafie ale u nás brutálně zneužívá také tisíce nešťastníků, kteří k nám přišli za prací ze zemí východní Evropy.
Neblahým světovým rekordmanem je Indie, kde žije v otroctví bezmála 20 milionů lidí, v poměru na počet obyvatel ale tomuto žebříčku vévodí Severní Korea. Podle nadace je v této despocii zotročeno 4,37 procenta obyvatelstva, tedy skoro každý dvacátý.

215 milionů dětí

Definice novodobého otroctví se většinou přebírá z dodatkové úmluvy OSN z roku 1956. Ta říká, že otrokářské praktiky zahrnují dlužní otroctví, nevolnictví, nucené manželství a využívání dětí na práci. Úmluva o nucené práci z roku 1930 tento fenomén definuje jako "veškerou práci, která je vymáhána pod pohrůžkou trestu a k níž se daná osoba nerozhodla dobrovolně". WFF do definice zahrnuje také takzvané dlužní otroctví, v jehož rámci jsou děti nuceny pracovat pro dospělé, kterým dluží jejich rodiče, či obchodování s lidmi.

Podle iniciativy Made in a Free World tvoří 55 procent moderních otroků ženy a 26 procent děti, často i pětileté. Počet pracujících nezletilců odhaduje OSN na 215 milionů. Často jsou zneužíváni jako pašeráci drog nebo k prostituci. Navíc se odhaduje, že na světě v současnosti válčí až dvě stě tisíc dětských vojáků.

Průměrný věk dívky, která nedobrovolně začíná s prostitucí, je mezi dvanácti a čtrnácti lety. Jak uvádějí výzkumy, oběti sexuálního průmyslu musejí obyčejně vydělat 500 až 1000 dolarů za noc. Protože za jeden styk vydělají v průměru pět (!) až sto dolarů, musejí mít sex až s patnácti muži denně, aby splnily kvóty stanovené svými zaměstnavateli. Podle údajů Mezinárodní organizace práce je mezi oběťmi sexuálního průmyslu až 400 tisíc mužů a chlapců.

Foto: Profimedia

Čtěte dále

další zprávy