Státní selhání? Miliardy na internet se nevyčerpají

Průtahy s vypracováním Národního plánu rozvoje sítí nové generace či novelizací stavebního zákona mohou za to, že Česko nejspíše nevyčerpá všech 14 miliard z evropských fondů na výstavbu vysokorychlostního internetu. "Pravděpodobnost, že získáme všechno, se blíží nule," říká Hana Továrková, členka představenstva a předsedkyní sekce IT a telekomunikací Hospodářské komory ČR. Jde o další příklad státního selhání.

Přibližně loni touto dobou už měl být ve vládě projednán a schválen Národní plán rozvoje sítí nové generace, ale nebyl. Změnilo se od té doby něco?

Ano, do konce roku 2015 chtěl mít premiér Sobotka text Národního plánu k projednání ve vládě. Ten sice tenkrát dostal, ale od té doby už vznikly další tři verze a konečně poslední přinejmenším devátá verze byla vloni v říjnu schválená vládou. Nedávno byla také notifikována Evropské komisi.

Jste s touto verzí jako Hospodářská komora spokojeni?

Je nutné říci, že od první verze se ta finální celkem liší a do plánu bylo zapracováno mnoho připomínek soukromého sektoru. Přesto z našeho pohledu nebyly odstraněny některé zásadní koncepční nedostatky. Hospodářská komora nakonec v připomínkovém řízení zůstala v rozporu s Ministerstvem průmyslu a obchodu až do samého konce. Plán je nicméně už notifikován Evropskou komisí, což jakékoliv zásahy do jeho textu velmi komplikuje.

Je tedy ten plán použitelný?

Spíš bych řekla, že ve své současné podobě plán nikomu příliš nepomůže, podle okolností by mohl i ublížit.

V čem vidíte největší problémy Národního plánu?

Velkým nedostatkem je například nastavení kritéria pro takzvané tržní selhání. Stát říká, že téměř třetina našeho území není pokryta vysokorychlostním internetem proto, že se tam výstavba z pohledu tržních sil nevyplatí, a tak je zapotřebí při zasíťování pomoci státními dotacemi. V samotném mapování pokrytí pak na několika místech naleznete absurdity. Například obec, kde je padesát domácností a padesát jedna přípojek je označena jako takzvané bílé místo. Na úrovni pracovních skupin se to ještě s ministerstvem snažíme řešit a čekáme, co z toho vzejde.

Co měl vlastně původně Národní plán rozvoje sítí nové generace řešit?

Měl především zmapovat terén a odpovědět na otázky, proč se tam či tam vysokorychlostní sítě nestaví. Dále měl vyhodnotit, kde má smysl státní podpora. Jenže skutečnost je dnes taková, že samotní operátoři nevidí problém ve financích, nýbrž v tom, že by sice sítě rádi stavěli, ale nemohou se dostat v nějaké rozumné době k územnímu povolení. Do plánu například mělo být zakomponováno usnadnění výpočtu ceny věcných břemen, či přehodnocení ochranných pásem pro výstavbu internetových sítí, ale ve schválené verzi takovou úpravu nenajdeme. Vezměte si například skutečnost, že výstavba elektrického vedení, plynovodu, vodovodního řadu, to jsou všechno záležitosti, které lze prohlásit za veřejný zájem, čímž se jejich budování značně usnadňuje. U výstavby internetových sítí veřejný zájem zákonem výslovně upraven není. Plán měl dát jakýsi návod na to, jak efektivně internetové sítě stavět. To tam chybí. Velkou chybou plánu je také, že v něm chybí podrobná ekonomická analýza, která by řekla, jak a kam by bylo nejvhodnější podporu směřovat. Takže je riziko, že se bude nakonec stavět nehospodárně.

Jednou z podmínek pro umožnění čerpání evropských peněz byla transpozice evropské směrnice 2014/61 o opatřeních ke snížení nákladů na budování sítí elektronických komunikací do naší legislativy. To se již podařilo?

Transpozice směrnice leží v tuto chvíli v poslanecké sněmovně a prošla prvním čtením. Její další projednávání by mělo přijít na řadu tento měsíc.

Evropské směrnice jsou většinou zakomponovávány do různých zákonů. Stalo se tak i v tomto případě, nebo se to řešilo speciálním zákonem?

Kupodivu se to nakonec vyřešilo speciálním zákonem. To je samo o sobě poměrně nestandardní postup. Kdybychom takto měli každou evropskou směrnici začleňovat do našeho právního řádu speciálním zákonem, tak neděláme nic jiného, než že vymýšlíme a přijímáme nové a nové zákony a vše by bylo jen komplikovanější. I sama legislativní rada vlády se podivovala, proč v případě přípravy výstavby sítí nové generace není směrnice začleněna do dílčích zákonů.

Pokud se nemýlím, tak tato směrnice měla být transponována do konce roku 2015.

Ano, přesně tak. Evropská komise Českou republikou již důrazně vyzvala k řádné transpozici směrnice.

Aby se mohly vysokorychlostní internetové sítě začít stavět, bylo rovněž nutné novelizovat stavební zákon. Ten je již hotov?

Práce na novele stavebního zákona skutečně intenzivně probíhají. Návrh zákona se nyní po prvním čtení nachází v poslanecké sněmovně. Novelizační proces je ale zpožděn už zhruba o půl roku. Ministryně Šlechtová usilovala o jeho schválení do poloviny roku 2016, to se však nepodařilo. Vše přitom nasvědčuje tomu, že zdržení by mohlo dále narůstat, neboť se sešlo skutečně mnoho připomínek a pozměňovacích návrhů. Stavební zákon nicméně nesouvisí pouze s výstavbou internetových sítí, řeší se v něm všechny typy sítí ale i jiné okruhy. Výstavba sítí by ale po novele měla být jednodušší než doposud.

Před více než rokem ministerstvo průmyslu a obchodu slibovalo, že do poloviny roku 2016 budou vypsány první výzvy pro čerpání dotací pro výstavbu sítí. Předpokládám to je z říše sci-fi i nyní.

Ano, takový termín nebyl reálný. V té době nebylo připraveno, natož schváleno, téměř nic, co by peníze vůbec umožňovalo čerpat. V takové situaci samozřejmě není možné ani vypisovat dotační výzvy. Nicméně pokud bych měla situaci do budoucna nyní odhadnout, tak v té optimistické variantě očekávám vypisování prvních výzev nejdříve v polovině letošního roku.

Jak moc je pravděpodobné, že Česko oněch čtrnáct miliard z evropských fondů vyčerpá?

Pravděpodobnost, že vyčerpáme celých čtrnáct miliard, se v tuto chvíli blíží nule. Čerpání se může zadrhnout hned z několika důvodů, mezi které patří mimo jiné i již zmíněné nefinanční bariéry při výstavbě.

Jaké společnosti mají reálnou šanci si na tyto dotace sáhnout?

Vzhledem k tomu, že ještě nejsou pevně stanovena kritéria, tak se to dá jen těžko odhadnout. Dotační program OPPIK byl směřován spíše na malé a střední podniky, v případě výstavby internetových sítí byly nicméně státem uděleny výjimky umožňující účast i velkým operátorům, kteří pravděpodobně budou schopni na dotační mapě zastat velmi silnou pozici.

Hana Továrková (42)

Je členkou představenstva a předsedkyní sekce IT a telekomunikací Hospodářské komory ČR a působí též v pracovní skupině Novelizace legislativy a implementace evropského práva HK ČR. Jako jeden ze dvou koordinátorů Platformy odborné veřejnosti pro rozvoj vysokorychlostních internetových sítí se dlouhodobě podílí na zajišťování dialogu mezi soukromým sektorem a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Aktivně se zasazuje o ochranu zájmů podnikatelů i běžných občanů České republiky při projednávání klíčových telekomunikačních dokumentů.

Foto: Radek Cihla

Čtěte dále

další zprávy