Nokia: příběh gigantu, který se pokouší o návrat

14.03. 09:03 | Autor: - red -

Výkonný šéf firmy HMD Globa Arto Nummela pod kterou společnost Nokia spadá.

Connecting people, spojujeme lidi. Nokia to dělala ve velkém, objem prodeje jejích slavných modelů dodnes nikdo nepřekonal. Jenže pak zmizela. Téměř zanikla, byla blízko krachu. Teď se vrací. A začala "faceliftem" legendárního modelu 3310.

Šlo ji používat třeba jako kladivo. Říkalo se, že pokud spadne na zem, udělá prasklinu v chodníku, aniž se jakkoli poškodí. Nokia 3310 byla prostě nezničitelná. Na YouTube dodnes najdete spoustu bizarních videí, v nichž se ji lidé snaží různými způsoby rozbít. Pokud nepoužijí lisovač nebo velmi výkonný mixér, většinou odolá.

Teď značka provedla geniální tah, jak na sebe upozornit při plánovaném návratu na trh. V rámci veletrhu Mobile World Congress představila reinkarnaci právě Nokie 3310.

Útok na emoce

Lidé v marketingu firmy správně usoudili, že zatímco její chytré mobily veřejnost vezme nanejvýše na vědomí, dokonalý retro kousek může zapůsobit na emoce a zafungovat jako středobod veškeré komunikace okolo návratu značky. Tedy vytvořit pořádný "buzz".

A retro je to dokonalé. Modernizovaný design věrně kopíruje ten původní, telefon je "hloupý", tlačítkový, ale tak jako kdysi může šokovat výdrží (až jeden měsíc). Ve výbavě nechybí slavný had ani vyzváněcí melodie, které ještě dnes mnoha lidem znějí v uších. Displej je naopak oproti originálu barevný, ovládání pozměněné, mobil zvládne i internet, obsahuje fotoaparát, rádio nebo MP3 přehrávač.

Zbývá jen dodat, že ve stínu retro sentimentu Nokia na veletrhu představila i trojici smartphonů, v nichž zoufale nedokáže držet tempo. Proč? Pro odpověď se musíme vrátit do roku 2000.

Když ujede vlak

Byla to doba "hloupých" mobilů, s kterými se dalo jen telefonovat, psát SMS a zabavit se zmíněným hadem. V hospodě jste se mohli hodiny přít o přesnou váhu trojské unce bez nudné pointy, kdy první člověk u stolu vytáhne smartphone a během tří sekund "vygooglí" správnou odpověď.

V té době Apple nejspíše ani netušil, že jednou vyrobí iPhone (první představil v roce 2007), změní tím svět a svou revoluční inovací rychle zlikviduje právě gigantickou společnost Nokia, která měla ve svých zlatých časech větší obrat, než činil státní rozpočet rodného Finska.

Modely 3310 nebo 5110 rychle zestárly. A staly se experimentálními kuriozitami na YouTube. Nokia málem zkrachovala, ujel jí vlak - no, kdyby jen ujel... V novém věku moderních telefonů vlastně nedošla ani na nádraží.

Víme co, ale nevíme jak

Nokia 3310 v novém provedení. Nokia chtěla být vším, čím jsou dnes Apple nebo Samsung. Vize o chytrých telefonech měla jasné, jen je nedokázala přetavit ve fungující celek. Dotykový displej, mnoho funkcí, internet... vše bylo v plánu. Ale "něco" tomu chybělo. Technologická a hlavně softwarová dokonalost. Často nakousla "revoluční" nápad, ale zasekla se na jeho správném provedení do doby, než to někdo udělal lépe. Většinou Apple, s nímž se pak soudila o mnoho patentů, za které nakonec inkasovala přes 600 milionů dolarů.

Mimochodem, velmi zajímavá je skutečnost, že právě Nokia mohla světu přinést to, co dnes známe jako Facebook. Mark Zuckerberg byl v tu dobu ještě geek na střední škole, když v roce 2003 představovala na svých mobilech službu Presence: "Průlom v mezilidské komunikaci."

Nápad to byl skvělý. Presence měla v podstatě vše, co dnes umožňuje Facebook - bylo možné psát statusy, vkládat emotikony, být s někým přáteli. Vizionářství ale bylo opět devalvováno mizerným technickým provedením. Snad i proto, že Nokia prostě předběhla dobu a jiné řešení ani neexistovalo - Presence potřebovala podporu všech operátorů světa na speciálním serveru. To bylo brzdou a důvodem, proč nevyvolala masový zájem. Postrádala jednoduchost - díky ní ostatní v čele s Applem vítězili. Nokia prohrávala.

Nokia? Už nikdy!

Největším problémem byla samozřejmě neschopnost zareagovat na revoluci chytrých telefonů. Tato značka prostě tak nějak uměla vytvořit jen ty "hloupé". I když se pak tvářily chytře.

"Bude velký! A zároveň velmi tenký. Revoluční!" říkal nadšeně Anssi Vanjoki, někdejší ředitel mobilní divize firmy, když v roce 2010 představoval Nokii E7. Velký smartphone s vysouvací klávesnicí, potenciální hit... Jenže - zase ta složitost, tentokrát softwarového rázu.

Absolutním průšvihem byl velmi špatný operační systém Symbian, který Nokia do svých chytrých telefonů instalovala. Nemoderní, pomalý, sekající se, překombinovaný. Hodně z nás, kteří Symbian vyzkoušeli, si následně řeklo: "Nokia už nikdy!"

Symbian vlastně ani nebyl komplexní operační systém, jak ho známe dnes u iOS nebo Androidu, šlo spíše o platformu doplněnou spoustou knihoven, nástrojů a grafických rozhraní. Prostě to nefungovalo. Společnost pak zkoušela vyvinout operační systém pojmenovaný MeeGo, nikdy ale nedostal pořádnou šanci. Všichni asi moc dobře věděli proč.

Nové Nokie, zleva: Nokie 6, 5 a 3.

Nedostatek flexibility, sebereflexe a nutnosti udělat radikální krok poslal Nokii ke dnu. Ovšem místo aby sklopila uši a racionálně přešla na Android, který měli všichni, stála za svým: Symbian funguje, jen ho vyladíme, popřípadě nahradíme lepším v podobě MeeGo - a všechno bude skvělé. Nebylo.

"Nemít v našich mobilech vlastní operační systém a v krizi si pomoci Androidem? Ano, to by bylo řešení. Asi takové jako namočit si do kalhot pro větší teplo, když je vám zima. Android není řešení," říkal hrdě Vanjoki, dnes profesor technologií na univerzitě v Helsinkách, který už se asi nikdy nezbaví nálepky jednoho z hlavních hrobařů kdysi úspěšné firmy.

* Jak si Microsoft s Nokií (ne)poradil?