Italům se stýská. Chtějí zpátky liru

12.09. 05:50 | Autor: - red -

Silné euro jako hlavní viník. Stále více ekonomů i politiků označuje společnou evropskou měnu za příčinu špatné situace italské ekonomiky. Trn z paty by podle nich vytrhlo zavedení paralelní národní měny. Brusel je nekompromisní: Na to zapomeňte!

Itálii se už dvacet let nedaří. Ekonomika stagnuje, nezaměstnanost dosahuje jedenácti procent, bez práce je téměř 40 procent mladých lidí a státní dluh přesáhl 130 procent hrubého domácího produktu. Země coby kolébka evropského finančnictví z období renesance a místo, kde vznikla první burza cenných papírů, nyní uvažuje o další významné novince - zavedení paralelní měny, která by fungovala společně s eurem.

Jako po válce

Tuto myšlenku podporuje například bývalý italský premiér Silvio Berlusconi (nynější šéf středopravicové strany Forza Italia). Od nové měny si slibuje, že poslouží k zaplacení státních účtů, sociálních dávek a dalších výdajů státního rozpočtu. "Když mě máma jako dítě poslala nakupovat, platil jsem takzvanou AM lirou, kterou vydávali západní Spojenci. A fungovalo to velmi dobře," vzpomíná Berlusconi na období po osvobození země od Němců.

Myšlenku nové měny mohou podpořit další politické strany. Spekuluje se například o protestním Hnutí pěti hvězd, které založil a vede populární komik Beppe Grillo, jenž euro ostře kritizuje.

Faktor S. Opozice upozorňuje, že zatímco v minulosti šla italská ekonomika významně nahoru (v letech 1961-1980 průměrně 4,16 procenta, překonala tak například Německo nebo Francii), v posledních dvou desetiletích hospodářství stagnuje. Fakta jsou jasná: od přijetí eura v roce 1999 je průměrná míra růstu italského HDP 0,3 procenta, tedy prakticky nula. Pokud by ale Řím měl vlastní liru, kterou by mohl kdykoli devalvovat, ekonomiku by to mohlo nastartovat.

Podle analytiků společnosti Citi mají více než dvě třetiny voličů na Apeninském poloostrově k euru záporný vztah. A politici na to slyší. Italští europoslanci letos dokonce napsali šéfovi Evropské centrální banky Mariu Draghimu dopis, kde se mimo jiné ptali na podmínky pro odchod z eurozóny.

ČLÁNEK VYŠEL V POSLEDNÍM ČÍSLE ČASOPISU FAKTOR S, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 7. ZÁŘÍ 2017.