Dvacet let od měnové krize

05.05. 22:41 | Autor: - red -

Nedávno ukončený kursový závazek nutně vede k zamyšlení, zda se nemůže opakovat dvacet let stará historie. V květnu 1997 zažila česká koruna největší turbulence v dosavadním polistopadovém vývoji. Ještě více ale zatřásla vládou.

Ten rok nezačal vůbec dobře. Hned zkraje Česko sevřela zima, jakou dlouho nikdo nepamatoval. Mrazy byly tak kruté, že praskaly koleje a vlaky nemohly vyjet. Sotva se v únoru oteplilo, vlaky nejely zase. Na železnici se několik dní stávkovalo.
Státní rozpočet už druhý měsíc po sobě vykázal menší plnění příjmové strany, než s jakým tehdejší vláda Václava Klause počítala. Záhy bylo nad slunce jasnější, že se české hospodářství dostalo do recese. První od počátečního transformačního propadu z roku 1991.

Monetární brzda

Václav Klaus má dodnes jasno: za měnovou krizi může aktivistická a nesmyslně restriktivní politika České národní banky. Ta v čele s Josefem Tošovským přistoupila krátce po parlamentních volbách v červnu 1996 ke vskutku nestandardnímu kroku. Překvapivě, bez jakéhokoli upozornění, zvýšila povinné minimální rezervy a všechny své základní úrokové sazby o několik procentních bodů.

To se zpožděním několika měsíců vyvolalo v bankovním sektoru vlnu potíží s nedostatkem likvidity. První obětí zpřísněné monetární politiky se stala Kreditní banka Plzeň a následovaly další. Vedení ČNB svůj krok zdůvodňovalo tím, že se české hospodářství dostalo do nebezpečné vnější nerovnováhy, která byla ztělesněna prohlubujícím se deficitem zahraničního obchodu. Vláda prý neslyšela na volání bankovní rady, aby omezila vládní výdaje a české hospodářství ochladila. ČNB se proto rozhodla jednat na vlastní pěst.

CELÝ ČLÁNEK NALEZNETE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU FAKTOR S, KTERÉ JE V PRODEJI OD ČTVRTKA 4. KVĚTNA.

Foto: Autor/Depositphotos