Česká firma slaví úspěch na Filipínách. Proč?

Skupina Home Credit českého miliardáře Petra Kellnera otevřela první pobočku na Filipínách v roce 2013. Od první chvíle zde dynamicky roste a nebrání jí v tom ani fakt, že většina obyvatel vůbec nevlastní bankovní účet. Ke konci letošního roku určitě přesáhne počet klientů hranici jednoho milionu. Tvrdí to v rozhovoru Annica Witschardová, generální ředitelka Home Creditu na Filipínách.

Home Creditu se na Filipínách daří. I loni, během prvních devíti měsíců, narostl objem malých půjček pětkrát. Jak jste toho dosáhli?

Postupně se rozšiřujeme z oblasti kolem hlavního města Manily do celé země. Jen to samotné rozšiřování žene objem půjček vzhůru. Pomáhá nám také spolupráce s velkými firmami, jako jsou výrobci domácích spotřebičů a mobilních telefonů, korejský Samsung nebo čínský Oppo, kteří jsou na Filipínách nesmírně populární. A pozitivní pro nás je i růst samotné země, jejíž ekonomika by meziročně měla podle odhadů vyskočit znovu o sedm procent, což je třeba v Evropě skoro nemyslitelné.

A jaké výsledky čekáte za celý rok?

To ještě uvidíme. Při srovnání s předloňským rokem byl třeba listopad o něco slabší. Nejen pro nás, podobně to vnímali obchodníci obecně. Ale prosinec vypadal velmi slibně. Ve srovnání s ostatními zeměmi jsme "nováčkem", do něhož se stále ještě investuje. Částečně musíme naší vlastní technologií vykompenzovat místní slabiny - třeba infrastruktura, silnice a doprava na Filipínách nejsou příliš kvalitní, internet je spíše pomalý a drahý. Zároveň vytváříme nová pracovní místa - z několika lidí na začátku máme dnes přes 4200 zaměstnanců. Rozšiřujeme se všemi směry a hodně rychle.

Váš předchůdce plánoval, že do konce roku 2017 budete mít na Filipínách milion zákazníků, pořád s tím počítáte?

Myslím, že to číslo bude rozhodně vyšší. Ještě před začátkem prosince 2016 jsme dosáhli půlmilionu zákazníků, což jsme původně odhadovali až pro přelom roku. Vsadila bych se, že to číslo na konci letošního roku půjde hodně přes milion, na 1,3 až 1,5 milionu klientů. Záleží na tom, jak rychle se rozhodneme rozšiřovat byznys, ale do poloviny letošního roku bychom chtěli být prakticky po celých Filipínách.

V Evropě úvěrovým firmám, jako je Home Credit, vlastně trochu pomohla ekonomická krize, protože banky se zdráhaly půjčovat. Je něco podobného i na Filipínách?

V Asii obecně je trochu jiný trend. Mnoho lidí tam vůbec nemá účty v bankách, na Filipínách je to případ sedmi lidí z deseti. Banky jsou tam ještě konzervativnější než v Evropě a zaměřují se jen na tu nejbohatší klientelu. Filipínců je jedenáctkrát víc než Čechů, 110 milionů, a průměrný věk je jen lehce nad 23 lety. Často mají svou první či druhou práci a z velké části je zaměstnávají zahraniční firmy. A tahle masa lidí nemá moc šanci získat bankovní služby. To nám také otevírá dveře.

A jak s takovými klienty pracujete, když nemají bankovní účty?

Pro ně jsou největším tahákem chytré telefony - umožňují jim využívat služby, které chybějí kvůli nedostatečné fyzické infrastruktuře. A pak, a to zejména, Filipínci milují selfie a sociální sítě. Jsou zřejmě v poměru k počtu obyvatel největšími uživateli Facebooku. Takže hledají způsob, jak získat smartphony a jak za ně zaplatit. Nemají kreditní karty - penetrace bankovních karet je na Filipínách pětiprocentní. Snažíme se oslovit každého, v první řadě rostoucí střední třídu, ať už kartu či účet mají, nebo ne.

Takže vám pak úvěr splácejí v hotovosti? Jak to funguje prakticky?

Mohou zaplatit v nákupních galeriích nebo v obchodech, ne přímo u nás. Existují také inkasní místa, kam lidé chodí platit své účty, nebo kde si vyzvedávají peníze, které rodinám posílají Filipínci pracující v zahraničí. Tato místa fungují velmi podobně jako například Western Union v Evropě.

V takovém systému musí být komplikované ověřit jejich schopnost splácet, nebo ne?

To je zajímavá věc. Kdybych ve Švédsku, odkud pocházím, zadala na internetu číslo svého sociálního pojištění, zjistila bych o sobě skoro všechno - adresu, jména rodičů, kreditní historii a tak dál. To v Asii neexistuje. Často nenajdete ani jednotný občanský průkaz. Filipíny jsou toho příkladem. Ověřování totožnosti klientů i jejich schopnosti splácet je propracovaný, technologicky vyspělý proces, který Home Credit vybudoval v různých asijských zemích. Využíváme i různé zdroje označované jako "big data" - od telefonních operátorů, dodavatelů energií nebo ze sociálních sítí -, které nám pomáhají modelovat chování lidí. Také jsme jako první zahraniční pobočka Home Creditu začali používat biometrická data, otisk prstu.

To by řada lidí tady považovala za přílišný zásah do soukromí. Tam to vnímají jinak?

Na Filipínách je užívání biometrických dat zcela běžné. Otisk prstu dávají ochotně, třeba pro ověření totožnosti při volbách. Stejně ochotně tam lidé poskytují data ze sociálních sítí, což se dá použít k ověření jejich identity a místa pobytu. I když jsou tam ale sociální sítě populární, většina nákupů neprobíhá on-line, ale off-line. Zajímavá a pro Filipíny zcela unikátní je popularita obřích nákupních galerií. Přinejmenším dvě z nich patří do top 5 na světě. Vyrážejí tam celé rodiny za klimatizovaným, čistým a moderním prostředím, které třeba doma ani sami nemají. Většina nákupů probíhá tam.

Co si díky vám kupují nejčastěji?

První jsou mobilní telefony a přenosná elektronika. Samozřejmě jsou populární i počítače, zvláště pro ty, kteří pracují sami na sebe. Další skupina si pořizuje spotřebiče, jako jsou klimatizace nebo ledničky a televize.

Vědí vůbec na Filipínách, že je Home Credit česká firma?

Myslím, že ne, berou nás jako mezinárodní či globální společnost. Pro ně by ale asi byl problém rozlišit třeba Česko a Švédsko, na to jsme od Filipín hodně daleko. Třeba mě se dvakrát ptali, jestli jsem Italka. Ze Švédska znají třeba obchody H&M, které tam mají, anebo značku IKEA, i když ta tam žádný obchod nemá. To mě překvapilo.

Annica Witschard Střední školu studovala v domovském Švédsku i v Austrálii, na Univerzitě v Linköpingu se zaměřila na mezinárodní obchod. Prakticky celou kariéru pak strávila v bankovní divizi koncernu GE, kde se vypracovala na pozici výkonné ředitelky GE Capital Nordics. Filipínskou pobočku Home Creditu vede od dubna letošního roku. Do země se přestěhovala i s rodinou. Ráda běhá.

Skupina Home Credit Úvěrová společnost Home Credit patřící do skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera působí v České republice od roku 1997 a na Slovensku od roku 1999. Do Ruska společnost vstoupila v roce 2002 a posléze se rozšířila také do Kazachstánu a Běloruska. Na asijském kontinentě pak v roce 2007 pokračovala do Číny a o pět let později do Indie. V Indonésii a na Filipínách působí od roku od roku 2013, ve Vietnamu pak od roku 2014. Jejím nejnovějším přírůstkem je USA, kde od září 2015 působí v partnerství s telekomunikačním operátorem Sprint. Majoritním akcionářem Home Creditu je skupina PPF, minoritní podíl náleží investiční holdingové společnosti Emma Omega Ltd. Jiřího Šmejce.

Foto: Jakub Stadler

Čtěte dále

další zprávy