Luxusní vily nemá kdo obývat. Hospodářství a stavebnictví zažívá úpadek

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.

V provincii Bolu na severozápadě Turecka stojí v úhledných řadách stovky vil, které svým stylem připomínají něco mezi francouzským zámkem a hradem z pohádek od Walta Disneyho. Stavby určené pro bohatou zahraniční klientelu jsou ale prázdné, což pro investory pohádkové časy určitě nejsou. V době, kdy ekonomika zpomaluje, se na ambiciózním projektu podepsal úpadek stavebnictví, klíčového odvětví turecké ekonomiky, a také problémy regionu.

Země se potýká s vysokou inflací a loni v srpnu ji sužovala i finanční krize. Turecká lira ztratila za loňský rok vůči dolaru 28 procent hodnoty a někteří ekonomové se obávají hospodářské recese. Na strategii, kterou na řešení ekonomických problémů nasadila Ankara, reagují trhy skepticky.

Řady bílých domů se špičatou střechou začala ve městě Mudurnu v hornaté provincii Bolu v roce 2014 stavět turecká stavební společnost Sarot. Konečná podoba projektu, který Turci pojmenovali Burj al-Babas (v arabském přepisu Burdž al-Bábáz), má čítat 732 vil a nákupní centrum.

Výstavba ale nyní stojí. Společnost Sarot požádala totiž o bankrotovou ochranu, která ji a stovky dalších tureckých firem zaštítí před věřiteli a umožní restrukturalizovat dluh. Stavební skupina Sarot vyhlásila bankrot, když někteří zákazníci z oblasti Perského zálivu nemohli zaplatit za dům, který si v projektu za 200 milionů dolarů (4,5 miliardy Kč) koupili, uvedl manažer společnosti Mezher Yerdelen. Do výstavby se zatím investovalo 100 milionů dolarů.

"Část prodeje jsme museli zrušit," uvedl Yerdelen, když firma prodala 351 domů arabským investorům. Jedna vila stojí 400 až 500 tisíc dolarů (8,9 milionu až 11,1 milionu Kč). Zatímco pokles cen ropy dopadl na zákazníky z Perského zálivu, skupina Sarot musela požádat o bankrotovou ochranu kvůli "negativnímu dopadu ekonomických výkyvů na stavební náklady," řekl agentuře AFP Yerdelen.

Hospodářské obtíže

Nedokončené a prázdné stavební projekty jsou ale rozesety po celé zemi a dokazují, s jakými obtížemi se stavebnictví i celé hospodářství potýkají. Toto odvětví bylo hnací silou turecké ekonomiky už od nástupu Recepa Tayyipa Erdoğana k moci v roce 2003. Od té doby ekonomika vykazovala vyšší růst, než byl světový průměr. Ve třetím čtvrtletí loňského roku ale stavebnictví zaznamenalo meziroční pokles o 5,3 procenta.

"Tři ze čtyř společností, které zkrachují nebo požádají o ochranu před věřiteli, jsou stavební firmy," říká Alper Duman z univerzity v Izmiru. "Ať už tomu říkáme bublina ve stavebnictví, nebo bublina na trhu bydlení, v Turecku máme bublinu." Nasvědčuje tomu podle něj zejména množství neprodaného bytového fondu. Za posledních 16 let se v Turecku postavilo 10,5 milionu bytů, ale jen osm milionů bylo zkolaudováno. "Je tady značné riziko, že ta bublina praskne," myslí si Duman.

Ministryně obchodu Ruhsar Pekcanová v polovině prosince informovala, že o ochranu před věřiteli od loňského března požádalo 846 společností. Opoziční deník Sözcü ale už v říjnu napsal, že jich je mnohem více, a to přes tři tisíce.

Staví se až příliš

Předseda turecké komory stavebních inženýrů Cemal Gökçe vidí situaci pesimisticky a předpovídá více žádostí o ochranu před věřiteli i více bankrotů. V Turecku se podle něj staví až příliš. Většina domů se ovšem nepodobá luxusnímu komplexu Burj al-Babas, jsou to prosté byty a domy pro běžné Turky.

Kerim Alain Bertrand, někdejší šéf firmy, která zpracovávala a poskytovala data o tureckém realitním trhu, se s ohledem na pokračující růst populace ale dívá na věc optimističtěji. Sektor podle něj projde konsolidací a "při životě" ho udrží právě mladá populace.

Střední věk turecké populace v roce 2017 podle místního statistického úřadu činil 31,7 roku, zatímco střední věk občanů Evropské unie byl 42,8 roku.

Foto: ČTK , Burhan Ozbilici

Autor: ČTK



Čtěte dále

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi