Češi toho moc nenaspoří. Kdo s výplatou nevystačí?

Z každé vydělané stokoruny ušetří Češi v průměru pět korun a padesát šest haléřů. Taková míra úspor nás řadí do poloviny pořadí zemí OECD a lehce pod průměr starých členských států Evropské unie. Nejvíce nastřádají Lucemburčané. Naopak Dánové se svou výplatou nevyjdou.

České domácnosti v minulém roce šetřily nejméně od roku 2010, kdy jim z každé stokoruny zůstalo průměrně 7,61 Kč. Od té doby jsme spořili stále méně, poslední dva roky pak míra úspor stagnuje. Podle portálu Global Finance dosáhne letos stejné hodnoty jako v roce 2016, tedy 5,56 procenta. "Tento trend lze vysvětlit lepšící se ekonomickou situací. Nezapomínejme, že před sedmi lety jsme byli uprostřed finanční a hospodářské krize," řekl Faktoru S hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář s tím, že jsme i tak konzervativní.

Není to tedy tak, že čím se Češi mají lépe, tím více uspoří, ale právě naopak. Světová finanční krize, která propukla v letech 2007 a 2008, způsobila změnu přístupu domácností k úsporám. Do té doby soukromá spotřeba rostla, neboť lidé věřili, že prosperita bude pokračovat. Na vytváření rezerv se příliš nemyslelo. Po nástupu hospodářské recese domácnosti začaly šetřit.

A to dokonce i ve Spojených státech, kde je spořivost tradičně nižší než v kontinentální Evropě. Američané zvyšovali podíl úspor na svých příjmech až do roku 2012, kdy přesáhl 7,5 procenta. Jakmile se ekonomika odrazila ode dna, pustili se do utrácení. Se svými necelými čtyřmi procenty se dnes řadí po bok Slováků, Belgičanů nebo Poláků.

O TOM, JAK TO CHODÍ JINDE VE SVĚTĚ, SE DOČTETE V ČASOPISU FAKTOR S, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 2. LISTOPADU. 

Čtěte dále

další zprávy