Došlo mléko? Lednička vám to řekne

Chytré ledničky, které nás upozorní, že došlo mléko. Pračky předpovídající poruchu určité součástky. Židle v restauraci, které nám samy sdělí, že jsou obsazeny. Zkrátka internet věcí je tady! Co všechno se změní, popisuje Pavel Sodomka, managing partner společnosti Simplecell, která pro něj staví síť.

Kdybyste měl úplnému laikovi vysvětlit, co vlastně ten internet věcí je, co byste řekl?

Virtuální svět bych připodobnil k lidskému tělu. Koncová zařízení, jako jsou teploměry, vlhkoměry, optická čidla a zvuková čidla, jsou smysly lidského těla. A platforma na zpracování dat, vizualizaci, big data a kognitivní postup je mozkem. A aby se ten fyzický svět, data z těch senzorů, dostala k mozku, potřebují neuronová vlákna. Což jsme my - společnost SimpleCell a naše síť Sigfox. Díky této síti můžete předpovídat počasí, řídit dopravu, mít přehled o tom, kde je volné parkovací místo, jestli je kráva březí, jestli je potřeba sypat vápno, jestli se někdo vloupává do vašeho bytu... Prostě přenášíme fyzický svět k tomu virtuálnímu.

Nakolik to jsou ale v současnosti reálné věci?

Už to nejsou jenom plány. O IoT (internet of things, pozn. red.) se ví docela dlouho, vždycky byl problém, že existovala čidla, existoval internet, ale neexistoval způsob, jak z těch věcí dostat data do internetu. Domníváme se, že naše síť umožní internetu daleko větší rozvoj, než byl doteď. Udělat z hloupé židle chytrou stojí zhruba tři dolary. Udělat z hloupého soustruhu chytrý stojí asi pět dolarů. Takže rozdíl mezi hloupou věcí a tou chytrou už je v této chvíli jen několik desítek korun.

Představme si dobu za 10 let. Jak daleko budeme v této oblasti?

Podle předpovědi bude v roce 2020 na každého obyvatele deset zařízení IoT. Zdá se, že je to nadnesené, ale myslím si, že u odečtů vody, elektřiny, plynu bude ten pokrok velmi rychlý, totéž platí pro sledování palet, vagonů, kontejnerů. Takže skutečně se nyní bavíme o reálných věcech. Třeba chytré ledničky jsou otázkou 15 let, ale to, že lednička nebo pračka o sobě prohlásí, že potřebuje servisní kód, bychom měli na trhu vidět během tří až čtyř let. Za chvíli taky uvidíme na trhu výrobky, které jsou schopny odeslat informace nejen o tom, že se rozbily, ale že se teprve rozbijí. Mění se totiž byznys model. Místo abych se rozčiloval, že mi nepere pračka nebo nemyje myčka a hledal si v manuálu, kam mám zavolat, a čekal 14 dní, než někdo přijede, a mezitím myl nádobí v dřezu, budou díky internetu věcí zařízení sama schopna poznat, že se rozbijí, a poslat diagnostiku výrobci. Pak mi už jen zavolá servisní firma a řekne: Dobrý den, za 14 dní se vám rozbije čerpadlo v pračce, nechcete ho přijet vyměnit?

Bude internet věcí implementován celoplošně? A kdy nastane doba, kdy všechna města budou chytrá?

Síť je celosvětová. Takže některé věci budou určitě celoplošné - třeba parkování, elektronický management budov, půjčovny kol. Jedna firma bude dělat chytré vodoměry, jiná chytré parkování, další chytré restaurace. Někdo jiný bude sledovat psy či kradená kola. Nebudou na sobě vzájemně záviset. Tyto věci se totiž pak dají na úrovni cloudu spojit. Ale chápu, že to moc zajímavě nezní - v internetu věcí nám prostě chybí trochu toho porna.

Jak to myslíte?

Začínají se teď dělat určité pomůcky, které jsou na IoT napojeny. Sice nevím, jestli to bude největší terno, ale vážně už existují vibrátory přenášející data, která pak můžete sledovat, vyhodnocovat...

Opravdu?

Ano, ale teď s tím byl docela velký průšvih. Data se přenášela do mobilu, ale místo aby šla jen k vám jako uživateli, přenášela se čínským výrobcům. To byl dost velký problém.

Zpátky k otázce - kdy nastane ta doba...

Myslím si, že to bude otázka spíše měsíců než let. Čekalo se na tu síť, na to, kdy modemy dostanou nějakou úroveň, a v této chvíli to není nereálné. České firmy jsou hodně šikovné a mají dobré zázemí.

* Jak velká je podpora akcelerátorů a start-upů v této oblasti ze strany státní správy?

Státní peníze většinou trh spíše pokřivují, než aby tomu úplně pomohly. Takže z hlediska státní správy by bylo zajímavější posílat lidi do zahraničí a podporovat je, aby měli mezinárodní zkušenosti. To mi dává daleko větší smysl než lít miliony do start-upů.

Vy sám jste ale začínal ve státní správě - konkrétně na ministerstvu zahraničních věcí, kde jste měl na starosti právě internet.

Vždycky mě bavilo dělat takové věci, které ostatní nedělají. A z jedné analýzy vyplynulo, že Česká republika by měla mít o sobě webové stránky, tak jsme je udělali. Nebo jsme česká centra propojili na internetu mezi sebou tak, aby spolu mohla lépe komunikovat. Takže internet sám o sobě nebyl cílem, ale prostředkem, jak něčeho dosáhnout. Totéž platí u IoT. Není to cíl, ale prostředek k tomu, abych nemusel jezdit okolo bloku a hledat půl hodiny parkovací místo v centru, abych nemusel mrznout na chatě, když přijedu a potřebuji si zapnout topení. A když se mi ztratí pes, abych nebyl nervózní a neběhal hodinu po lese, ale našel ho rychleji. Internet věcí je jen prostředek k tomu, jak si zlepšit život.

Na čem teď konkrétně pracujete?

Naším cílem je dobudovat síť, abychom se z nějakých 90 procent dostali na 97procentní pokrytí České republiky. Druhým cílem je více rozvinout ekosystém. To znamená, aby byly skutečně všechny vodoměry, plynoměry, elektroměry na trhu dostupné se Sigfoxem. A třetí cíl je rozšířit síť partnerů, kteří budou umět zacházet s technologií, hardwarem, s konektivitou, se softwarem tak, aby to mohli začít nabízet konečným zákazníkům. To jsou naše tři hlavní cíle pro tento rok.

Do budování sítě jste již vložili několik milionů eur. To jsou obrovské peníze. Vrátily se vám? Jaké jste měli například tržby za loňský rok?

Víte, když chce člověk postavit síť, musí nejprve investovat, teprve pak se mu to může vracet. Kdybyste se před lety ptali v Paegasu, jaké měli zisky první rok, řekli by vám, že žádné. Stejně jako my... Ale během následujících 18 měsíců bychom už chtěli být v černých číslech.

A co vaše další investice - internetový přehrávač rádií Play.cz, společnost Pozitiv či firma eKolo. Jak jsou na tom?

Všechno to běží a daří se tomu dobře. Rozhodně to ale nejsou nijak ohromně ziskové projekty. Problém je, že nemám příliš času se tomu věnovat. Můj primární zájem je teď na sto procent SimpleCell.

Čtěte dále

další zprávy