Zažranost do studia? To nic neznamená

21.05. 23:00 | Autor: - red -

Vášeň. Zápal. Nadšení. Předpokládáme, že ti nejlepší z nás museli být do studia, z něhož se odrazili ke skvělé kariéře, "zažraní". Omyl. Často k němu cítili odpor, až se jim ježily chlupy na těle.

Flákáš to, koukej se učit, nebo z tebe nic nebude! Všichni to známe a má to zdánlivě logiku. Ale skutečně jen zdánlivě. Výzkumy totiž ukázaly, že neexistuje žádný přímý vztah mezi studijními výsledky a postojem studenta ke škole.

Dokazuje to například analýza výsledků rozsáhlého mezinárodního šetření PISA, které se zabývalo zjišťováním úrovně gramotnosti patnáctiletých žáků. Poslední testování proběhlo v roce 2015 a zúčastnili se ho studenti ze 72 zemí celého světa. Datový soubor poskytl nejen podklady o výsledcích čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti, ale zároveň je také spojil s postoji, jež studenti vůči škole zaujímají.

V testech se museli mimo jiné rozhodnout pro jednu z těchto odpovědí:

A) Škola mě málo připravila na život.
B) Škola byla ztráta času.
C) Škola mi dala sebedůvěru, abych se správně rozhodl.
D) Škola mě naučila věci, které se mi budou hodit v práci.

Ukázalo se, že přímé korelace mezi studijními výsledky a postojem vůči škole byly téměř nulové. A rozhodně neplatí, že ti, kdo ji "žerou", mají dobré výsledky, a ti, kdo ji naopak programově bojkotují, propadají. Průzkumníci se často setkávali s respondenty, kteří neměli pro školu jediný slušný výraz, ale patří k těm nejlepším. Jak to dokázali?

Škola života = farma silných osobností

Odpověď lze hledat v osobnosti žáků. To, že jsou někteří studenti méně a jiní více schopní, způsobuje jejich sebedůvěra a vnímání vlastních silných a slabých stránek. To je mnohem důležitější než pozitivní postoj ke škole. Jednoduše řečeno, pokud nastoupíte ke zkoušce s pocitem, že něco snad víte a zbytek okecáte, jen abyste už měli od té pitomé školy klid, rozhodně budete úspěšnější, než když se budete po nocích šprtat, pročítat všechny poznámky a doporučené materiály, ale na zkoušku dorazíte s rozklepanými koleny.

Nejsme žádní Krhounci

Mimochodem: víte, jak dopadly výsledky průzkumu PISA v Česku? Naši studenti rozhodně nepřipomínají šprty - Krhounky ze známého pamětnického filmu -, v zájmu o školu a učení patří k nejhorším na světě. A to už od roku 1995. Polovina českých žáků se ve škole nudí, třetina by do ní nejradši nechodila a všichni společně nesnášejí matematiku. Škola přestává stíhat, co se v životě mladých děje, a ti ji čím dál více vnímají jako zbytečnou a opruzující blbárnu, kterou z nějakého formálního důvodu ještě pořád musejí navštěvovat, ale rozumný smysl to nemá. Vždyť přece všechno, co chtějí umět, najdou jednoduše na Googlu. Ne ve škole.

VÍCE PODOBNÝCH ČLÁNKŮ NALEZNETE V AKTUÁLNÍM ČÍSLE ČASOPISU FAKTOR S, KTERÉ VYŠLO VE ČTVRTEK 18. KVĚTNA.

Foto: ČTK/Petrášek Radek