Planeta je přelidněná. Populace Afriky se zdvojnásobí

27.09. 20:40 | Autor: - red -

Americká nevládní organizace Population Reference Bureau má pro nás nepříznivou zprávu. Do roku 2050 bude žít na planetě Zemi skoro deset miliard lidí. Čínu v čele žebříčku vystřídá Indie, populace Afriky se zdvojnásobí.

Pozvěte na večírek čtyři přátele a máte dvacetiprocentní pravděpodobnost, že jeden z vás je Číňan. Tento známý bonmot o nejpočetnějším národu světa prý už za třicet let nebude platit. Podle americké nevládní organizace Population Reference Bureau (PRB) totiž Čína do roku 2050 ztratí asi čtyřicet milionů obyvatel. Nejlidnatější zemí světa se stane Indie, kde prý bude žít bezmála 1,7 miliardy lidí.

Takže v polovině tohoto století bude každý pátý člověk Ind, každý druhý bude pocházet z Asie. Během příštích třiceti let se má lidská populace rozrůst ze současných 7,5 na 9,8 miliardy lidí. To je nárůst o 31 procent. Za uplynulé tři dekády se počet lidí na Zemi zvýšil o 56 procent. Že se populační přírůstek zpomaluje, naznačují i roční data. Zatímco ještě před padesáti lety lidstvo přibývalo více než dvouprocentním tempem, od roku 2013 rosteme o méně než 1,2 procenta za rok.

KATASTROFA NENASTANE

Člověku vytanou na mysli katastrofické scénáře zobrazující Zemi jako přelidněnou planetu, kde se prakticky nebude dát žít. Takové předpovědi se objevují se železnou pravidelností už od starověku. Tehdy se ale problém přelidněnosti týkal spíše městských států než rozsáhlého území za jejich hradbami. Globální pohromu předvídal až anglický ekonom Thomas Robert Malthus.

Před 219 lety důrazně upozornil, že exponenciální růst populace není v souladu s daleko pomaleji rostoucími možnostmi obživy. Jenže jak Malthus, tak vědci z takzvaného Římského klubu o 170 let později se ve svých vizích zmýlili. Pohroma se nekoná.

A zřejmě nenastane, ani když nás na Zemi bude žít deset miliard. "Nemyslím si, že by demografická exploze měla být zásadní problém pro globální ekonomiku. Stále jde jen o různé variace na předpovědi, které tu už několikrát byly," řekl Faktoru S hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Pokud bude mít populační vývoj nějaké dopady, pak se podle Sklenáře budou týkat spíše geopolitiky, bezpečnosti nebo stability.

Na celé projekci PRB je nejpozoruhodnější právě to, že se množství lidí bude v různých koutech světa vyvíjet různě. Vedle zmíněného střídání v čele žebříčku nejlidnatějších zemí světa stojí za zmínku populační exploze v Africe, kde bude v roce 2050 žít 2,6 miliardy lidí, tedy dvakrát více než dnes.

SOUMRAK EVROPY

Afrika je prakticky jediné velké území, na kterém stále probíhá takzvaný demografický přechod. Jev, kdy porodnost zůstává vysoká, avšak míra úmrtnosti se zmenšuje, známe i z Evropy 19. století. V kontextu s klimatickými podmínkami černého kontinentu to však může vyvolat tlak na přírodní zdroje a riziko, že se současná migrační krize bude ještě zhoršovat. "Jako největší problém Afriky vidím nedostatek kvalitní pitné vody. Pokud se nenajde způsob, jak ji efektivněji získávat a nakládat s ní, lidé se dají do pohybu," uvedla pro Faktor S Veronika Hedija, ekonomka z Vysoké školy polytechnické Jihlava.

Pro Evropu vyznívá prognóza americké nevládní organizace nejhůře. Dnes tady, včetně celého Ruska, žije 745 milionů lidí. Během příštích třiatřiceti let jich má téměř deset milionů ubýt. To je samo o sobě poměrně málo, zvláště při vědomí, že Čína s Japonskem ztratí dohromady pětašedesát milionů obyvatel. Jenže evropská populace bude stárnout. A jestliže v Africe vzroste tlak na zdroje přírodní, v Evropě budou velké hrozbě čelit zdroje ekonomické. Přinejmenším od poloviny devadesátých let ekonomové, demografové či sociologové varují, že penzijní systémy rozvinutých zemí nejsou v současné podobě dlouhodobě udržitelné.

Pokud tato varování politiky dosud nepřiměla k razantním reformám, budou vynuceny drsnou realitou. Lidé narození po roce 1997 se totiž mají dožívat průměrně téměř sta let a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se v Evropě masivně zvyšovala porodnost, která by pomohla průběžný penzijní systém udržet.

DVĚ TŘETINY DO MĚST

Počet mladých lidí se má sice do poloviny století zvýšit ze současných 1,2 na 1,4 miliardy, to ale nebude stačit. Notabene ve světle toho, že se tento vývoj nemá týkat Evropy, ale zejména afrických a některých asijských zemí. Svou solidní pozici si naopak zachovají oba americké světadíly. Tamní populace stoupne o dvacet procent na 1,2 miliardy v roce 2050. Spojené státy budou atakovat hranici čtyř set milionů obyvatel, dnes jich tam žije 325 milionů. Většina tohoto přírůstku ale zřejmě půjde na vrub imigrace.

Faktor S. V globálním měřítku bude pokračovat trend stěhovávání do měst. Ještě na počátku padesátých let v nich žilo přibližně třicet procent světové populace. Dnes je to více než polovina a za třiatřicet let už má jít téměř o dva lidi ze tří. Přitom ve stovce největších měst to údajně bude až čtvrtina celosvětové populace a nejmenší město z první stovky (mexický Guadalupe) má mít 5,73 milionu obyvatel.

Jako by se kruh uzavřel. V roce 2050 budeme narážet na stejné problémy jako naši starověcí předkové. My však oproti nim máme nesrovnatelně větší možnosti, jak přelidnění nejen ve městech řešit. Hovoří se například o vertikálních farmách, "chytrém" plánování rozvoje měst nebo zpřísňování limitů pro emise škodlivin do ovzduší. V tom spočívá naše šance. Zatím jsme si vždy poradili.

ČLÁNEK VYŠEL V ČASOPISU FAKTOR S, KTERÝ VYCHÁZÍ PRAVIDELNĚ KAŽDÝ ČTVRTEK.

Foto: ČTK