132 mrtvých pracantů

12.05. 06:05 | Autor: - red -

Loni v souvislosti s výkonem práce zemřelo 132 lidí. Nejčastěji se při práci umírá v Praze a na severu Moravy. Na vině je hlavně porušení bezpečnostních předpisů.

Podle Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (VÚBP) došlo v roce 2015 celkem ke 132 smrtelným pracovním úrazům, což je nejvíce od roku 2012, kdy v souvislosti s výkonem zaměstnání zemřelo 113 lidí. Meziročně se počet úrazů zvýšil o 16 případů, což je nárůst bezmála o 14 procent.

"Nejčastější příčinou je již tradičně používání nebezpečných postupů a způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, ale také proti zákazu nebo prodlévání poškozeného v ohroženém prostoru," řekl Faktoru S Petr Mrkvička, analytik VÚBP.

TRAGICKÉ ÚSTÍ

Ke "smrťákům" nejčastěji dochází v Praze následované Moravskoslezským a Ústeckým krajem. Prvenství metropole je samozřejmě dáno její lidnatostí, v přepočtu na počet pracovníků je ale smutným vítězem Ústecký kraj. Tam se na 100 tisíc lidí v práci smrtelně zraní dlouhodobě kolem pěti osob ročně. Hned za Ústeckem je v tomto přepočtu Vysočina a Moravskoslezský kraj. Praha se dvěma usmrcenými na 100 tisíc pracovníků přitom spadá do průměru. Naopak nejbezpečněji je v Olomouckém, Plzeňském a Libereckém kraji - přibližně 1,5 oběti na 100 tisíc lidí.

Podle odvětví se v absolutním vyjádření v čele žebříčku dlouhodobě střídá stavebnictví se zpracovatelským průmyslem (20 až 30 smrtelných úrazů za rok), nejbezpečnější je naopak zásobování vodou a práce s odpady.

Nejčastější příčinou "smrťáků" uváděnou zaměstnavateli je špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko (více než polovina případů), následuje používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění či proti zákazu nebo prodlévání v ohroženém prostoru (kolem 12 procent), nesprávná organizace práce, ohrožení jinými osobami a chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění.

UMŘETE A FIRMA PLATÍ

Pokud zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu zemře, zaměstnavatel musí odškodnit jeho rodinu. Každý z pozůstalých, tedy manžel/ka a nezaopatřené děti, má nárok na 240 tisíc korun. V případě, kdy zemřelý žil ve společné domácnosti s rodiči, i oni mají nárok na 240 tisíc korun, ovšem dohromady.

Tím to ale pro zaměstnavatele nekončí. V dalším období musí přispívat na náklady, které souvisejí s obživou pozůstalých, tedy těch, které zemřelý pracovník do té doby vyživoval nebo k tomu měl povinnost. Firma, za niž zaměstnanec položil život, má povinnost pozůstalé živit po celou dobu trvání závazku, nejpozději však do nedožitých 65. narozenin zemřelého pracovníka. Zaměstnavatel musí zároveň hradit přiměřené náklady na pohřeb. Kromě obřadu jde o výdaje na stavbu pomníku (nejméně 20 tisíc korun), hřbitovní poplatky, cestovné pozůstalých nebo třetinu nákladů na smuteční ošacení.

KURIÓZNÍ PRACOVNÍ ÚRAZY

* Chůze - Lidé se v práci nejčastěji zraní během chůze. Zlomí si ruku nebo nohu či narazí hlavou.

* Zranil se cestou na záchod - Šéfmontér strojírenské firmy ve Žďáru nad Sázavou pracoval na odloučeném pracovišti v areálu odborného učiliště. Když si chtěl odskočit, uklouzl na neposypané cestě a zlomil si chrupavku kolena.

* Rauchpauza na světlíku - Nejvyšší soud řešil v roce 2012 případ, kdy si dělník při zateplování střechy sedl v pracovní době na světlík, aby si zakouřil. Ten se však pod ním propadl, zaměstnanec utrpěl vážná zranění a byl mu přiznán plný invalidní důchod

Foto: ČTK