Rotary: záhadní samaritáni

Své zásady si do stanov vetkli jasně - pomoc druhým a světový mír. Hitler je potlačoval jako zednáře a rozehnali je i komunisté. Po roce 1989 u nás obnovili činnost. Ve svých řadách mají právníky, lékaře či politiky, mimo jiné Václava Klause. Co jsou rotariáni vlastně zač? 

Organizaci založil v roce 1905 americký právník Paul P. Harris a jeho přátelé - Silvester Schiele (obchodník s uhlím), Gustave Loehr (důlní inženýr) a Hiram Shorey (krejčí). Scházeli se každý týden na společné snídani, kde dumali, jak pomoci světu. Schůzky rotovaly, probíhaly jednou týdně pokaždé v jiné kanceláři některého z členů, odtud tedy název Rotary.

Dobro a peněženka podmínkou

Teď má Rotary 1,2 milionu členů. Sdružují se v klubech, kterých je téměř třicet tisíc po celém světě. Hlavními body programu je humanitární pomoc, poskytování vzdělávacích stipendií, dodržování etických zásad v podnikání a pomoc potřebným. Zní to pěkně. Kdo by nechtěl být v takové organizaci. Možná že také chcete konat dobro, ale správné zodpovězení otázek a vyplnění přihlášky na webových stránkách nestačí.

Slavní rotariáni:

T. A. Edison Winston Churchill J. F. Kennedy Neil Armstrong Nicholas Winton Bill Gates Tomáš G. Masaryk Edvard Beneš Tomáš Jan Baťa rodina Petrofů Václav Klaus

Rotariáni si členy pečlivě vybírají. Většinou to funguje tak, že ti stávající sami navrhnou někoho nového. Takový člověk musí mít nejen plné srdce, ale i peněženku, protože členství a konání dobra něco stojí. I proto je kolem nich odér tajemna a spekulací. K českým rotariánům patří například senátor za ODS Tomáš Jirsa, ale od všech členů se nedozvíte nic jiného, než že hlavním zájmem je obecné blaho. Nejde tedy o lóži vlivných, kteří se domlouvají na chodu světa?

"V žádném případě to není spolek, jehož členové se tajně scházejí a rozhodují o dění v celé společnosti. Členství není tajné. Rotary sdružuje vedoucí osobnosti z různých oborů. Jde o lékaře, právníky, vědce, umělce, učitele, podnikatele a v některých případech také o politiky. Tajné nejsou ani schůze. Místa a časy se dají jednoduše dohledat na internetu," říká prezident českobudějovického Rotary Clubu František Vorel.

"Debatujeme o všem možném, jen politika je pro nás tabu, protože bychom se mohli rozkmotřit," doplnil pro Českobudějovický deník. V minulosti byl Rotary zapovězen ženám, to už ale dávno neplatí. "O členství nikde na světě nerozhoduje rasa, politická příslušnost, náboženství a podobně. V těchto směrech jsme zcela neutrální organizace," ujistil Vorel.

Masaryk i Beneš

Československá pobočka vznikla ve dvacátých letech minulého století. O vlivu rotariánů napoví skutečnost, že mezi její členy patřili Tomáš Garrigue Masaryk, jeho syn Jan, Edvard Beneš a také rodina Baťů. Za německé okupace a během komunistického režimu byly kluby zakázány, k obnovení došlo až po listopadu 1989.

V Česku je teď padesátka Rotary klubů s celkem tisíci členy. Českým guvernérem organizace je Vladimír Adámek. Guvernér se volí vždy na jeden rok, stejně tak prezident celosvětového Rotary International.

Projekty v Česku

Rotary v Česku podporuje řadu projektů. Finančně dotuje například Sjednocenou organizaci nevidomých a slabozrakých ČR v Praze či Středisko pro výcvik vodicích psů při téže organizaci. Kluby po celé republice pořádají různé charitativní akce a plesy, jejichž výtěžek putuje potřebným.

Splňujete rotariánskou etickou úroveň? Musíte odpovědět na čtyři jednoduché otázky a uvidíte:

1. Je to, nač myslíme, co říkáme či konáme, pravda? 2. Je to čestné vůči všem, jichž se to týká? 3. Podpoří to přátelství a vzájemnou důvěru? 4. Přinese to prospěch všem zúčastněným?

Foto: archiv

Čtěte dále

další zprávy