Ohrožený druh

Dolarových milionářů v Česku přibylo. Máme jich nějakých třicet tisíc - a já myslím, že je na místě postavit se na obranu této diskriminované menšiny.

Je to pozoruhodné. Kdykoliv se najde nějaká sebepodivnější minorita, začne se dělat první poslední, aby se necítila být jakkoliv utiskovaná. Utlačovat milionáře se stalo oblíbeným sportem. Věnují se mu politici, analytici, elity i prostý lid.

Státem organizovaná diskriminace milionářů se odehrává pod hesly o daňové progresi. Stručně řečeno, čím víc člověk vydělá, tím větší je mu třeba napařit daně. Pokud se rozhodne před tímto utlačováním odejít do daňového ráje (rozuměj místa, kde jsou daně vyměřovány spravedlivě), stane se terčem hnusných útoků ze
strany levicových progresivistů.

Milionářská daň je potom instrument, který bohaté lidi vysloveně kriminalizuje. V jeho pozadí je slyšet ozvěna hesel o tom, že kdo má peníze, beztak si je nevydělal poctivě.
Zní to možná přehnaně, ale vyšší zdanění vysokopříjmových skupin obyvatelstva přímo podkopává základy demokracie založené na premise, že jsou si všichni lidé rovni. Měli by tedy také platit stejné daně. Všechny ty daňové progrese jsou jenom výmysly politických hochštaplerů, kteří vycházejí vstříc těm voličským pudům,

které dělají, marxisticky řečeno, z proletariátu lumpenproletariát, lůzu, která se je kdykoliv ochotná změnit v teroristické bojůvky volající po znárodňování - což je mimochodem vždycky jen a pouze krádež ve velkém.

Byl bych rád, kdyby se našla politická síla, která se postaví za to, aby se daně vyměřovaly všem stejně. Pak se třeba dostaneme do situace, kdy z Česka bohatí lidé i bohaté firmy přestanou odcházet někam, kde se k nim chovají slušně a ne jako k potenciálním gaunerům.

Citát: "Lidé se běžně domnívají, že stát je svině s přesnětolika cecky, kolik má stát obyvatel." Herbert Hoover, americký prezident

Foto: Radek Cihla

Čtěte dále

další zprávy