Lenin: ruský agent v německých službách

Je symbolem bolševické revoluce v Rusku. Zažehl oheň, jenž spálil miliony životů a zbídačil celé země. Vladimír Iljič Uljanov, později Lenin, však nebyl ryzím srdcařem socialismu. Naopak, revoluci zosnoval na objednávku německého kapitálu.

Právě před sto lety přišla Leninova nejslavnější chvíle. Rusko se tou dobou už třetí rok zmítalo ve válce proti Rakousku-Uhersku a německému císařství a situace na východní frontě byla patová.

Únorová revoluce, která svrhla cara, vedla k vytvoření prozatímní vlády, to ale bojeschopnost ruské armády ještě neoslabilo tak, jak si přáli němečtí vojevůdci. Připravila ovšem podhoubí pro komunistický převrat. O ten se na jaře bolševici skutečně pokusili. Při jeho potlačení se ruským tajným službám podařilo zjistit, že pučisté mají vydatný zdroj peněz. A rozvědčíci také rychle odhalili, že přitékají z nepřátelského Německa. Potvrdilo se to, na co už nějakou dobu hlasitě upozorňoval tehdejší ruský premiér Alexandr Kerenskij. Jenže v překotné době se tím málokdo zabýval a Kerenského hlas zapadl bez větší pozornosti.

Prachy dělaj člověka revolucionářem

"Carské Rusko mohou porazit pruské bajonety a ruské dělnické pěsti," oznámil v lednu 1915 Izrael Lazarevič Gelfand německému velvyslanci v Istanbulu Hansi von Wangenheimovi. Tento ruský sociální demokrat, jenž vystupoval pod krycím jménem Alexandr Lvovič Parvus, sehrál v přípravě listopadového státního převratu z roku 1917 klíčovou roli.

CELÝ ČLÁNEK NALEZNETE V NOVÉM ČÍSLE FAKTORU S, KTERÉ VYŠLO VE ČTVRTEK 2. LISTOPADU. 

Foto: ČTK/AP

Čtěte dále

další zprávy