Jaderná velmoc Česko

05.10. 17:39 | Autor: - red -

V noci z 24. na 25. září 1957 se tehdejší Československo stalo teprve devátou zemí světa, v níž se odborníkům podařilo spustit řízenou štěpnou reakci. Po šedesáti letech se Češi rozhodují zda svou pověst jedné z jaderných velmocí udrží.

Rychle se blíží doba, kdy se Česko bude muset definitivně rozhodnout, čím nahradí dosluhující jaderné a uhelné elektrárny. Dukovany a Temelín dnes pokrývají 35 procent české spotřeby elektřiny, přičemž v případě Dukovan jde o elektrárnu, která je v provozu už třicet let. A i když by její provoz mohl být teoreticky prodloužen až do roku 2040, otázka náhrady tak velkého zdroje začíná být více než naléhavá. Stavba nové jaderné elektrárny totiž může trvat se všemi povolovacími řízeními 15 i více let.

"Každé rozhodnutí přináší určité riziko. Nejhorší je ale nedělat vůbec nic. A my už moc času nemáme," říká Zdeněk Kříž, nestor české jaderné energetiky z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Podobně jako další odborníci je přesvědčen, že státu stejně nezbude nic jiného než rozhodnout o výstavbě nových atomových reaktorů. "Osobně nevidím budoucnost české energetiky jinak než jako kombinaci obnovitelných a jaderných zdrojů," tvrdí Kříž.

ENERGIE, KTERÁ ZMĚNÍ SVĚT

První výzkumný jaderný reaktor vyvinuli českoslovenští inženýři ve spolupráci se Sověty před 60 lety v tehdejším Ústavu jaderné fyziky v Řeži. Nesl označení VVR-S. O budoucnosti jádra neměli na rozdíl od mnoha dnešních energetiků a politiků žádné pochyby. Podobně jako odborníci v jiných zemích skálopevně věřili, že se jaderná energetika stane hlavním, bezpečným a prakticky nevyčerpatelným energetickým zdrojem, který doslova změní svět. Jenže podobná očekávání se nakonec naplnila jen zčásti.

První komerčně využitelnou jadernou elektrárnu spustil v roce 1954 tehdejší Sovětský svaz ve městě Obninsk. Česko začalo po dokončení výzkumného reaktoru stavět svou první skutečnou "jaderku" o tři roky později ve slovenských Jaslovských Bohunicích.

V roce 1976 dva její zaměstnanci zahynuli při úniku oxidu uhličitého. Už o rok později následovala v elektrárně další nehoda. Kvůli chybě personálu se roztavil jeden z palivových článků a radioaktivita unikla do okolí. Na sedmibodové mezinárodní stupnici INES byla tato havárie ohodnocena stupněm 3 (nejvážnější je 7). "Příčinou tehdy byla lidská chyba, protože se - stejně jako v jiných podobných případech - prostě spěchalo," řekl Zdeněk Kříž, který zakládal český jaderný dozor a sedm let působil také v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni.

I když únik malého množství radioaktivity neznamenal žádné ohrožení životního prostředí, vláda ČSSR rozhodla o uzavření a likvidaci prvního bloku v Jaslovských Bohunicích. Rozvoj československé jaderné energetiky ale nehoda neovlivnila. Nestalo se tak ani po havárii v elektrárně Three Mile Island v USA, při níž se v roce 1979 roztavila velká část aktivní zóny a radioaktivita se také dostala i mimo elektrárnu. Havárie si vyžádala evakuaci 3500 lidí.

POLITICKÝ BOJ O ATOM

V tehdejším Československu mezitím vláda podepsala smlouvu se Sovětským svazem o stavbě dalších jaderných elektráren, tentokrát už s reaktory prověřeného sovětského typu VVER. První elektrárna začala vyrůstat opět v Jaslovských Bohunicích, druhá rovněž na Slovensku, v Mochovcích.

I Čechy, respektive Morava, se dočkaly své "jaderky". Mezi lety 1985 a 1988 byly postupně spuštěny všechny čtyři reaktory v Dukovanech, a to bez velkých problémů. Dukovany patří podle mezinárodních hodnocení k pětině provozně nejspolehlivějších jaderných elektráren na světě.

CELÝ ČLÁNEK NALEZNETE V AKTUÁLNÍM ČÍSLE FAKTOR S, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.