Deutsche Bank zažívá Stalingrad

Horší časy německý bankovní gigant Deutsche Bank ještě nezažil. Některé hedgeové fondy ve Spojených státech kvůli hrozbě vysoké pokuty, které Deutsche Bank čelí v USA, omezily své obchody s bankou. Akcie na tuto zprávu zareagovaly prudkým oslabením. Jejich hodnota spadla pod deset eur. Ještě před rokem se přitom jejich cena pohybovala kolem pětadvaceti eur.

Jak poznamenal Stefan Kaiser, komentátor Spiegelu, "pro banku to představuje asi takovou ránu, jako pro wehrmacht stalingradská porážka". Německá armáda po Stalingradu také dokázala sebrat síly a vést další bitvy. Sebevědomí se jí ale už nikdy nevrátilo. Deutsche Bank, daleko největší německá banka, je na tom nyní opravdu podobně.

Generální ředitel ústavu John Cryan ještě v pátek ujišťoval zaměstnance, že je banka silná. Fondy, které s ní přerušily obchody, představují pouze velmi malou část klientely, tvrdí Cryan. Zní to hezky, ale nejspíše tomu nevěří ani sám vrcholový manažer. Nechuť fondů dělat s ohroženou bankou obchody je nevyvratitelným důkazem, že jí nevěří. Milionové i miliardové peněžní ztráty se koneckonců dají nějak nahradit. Pokud ale banka ztratí důvěryhodnost, je to zlé.

Za všechno může nenasytnost manažerů Deutsche Bank během hypoteční krize. Americká vláda banku viní, že v letech 2007 až 2011 podávala klientům zavádějící informace o hodnotě svých hypotečních cenných papírů, že manipulovala klíčovou sazbou LIBOR a tajila miliardové ztráty. Americké úřady teď po Deutsche Bank chtějí pokutu ve výši 14 miliard dolarů. Příklad jiných, podobně potrestaných bank ukazuje, že se pokuta dá usmlouvat a ponížit. Potíž je v tom, že hodnota Deutsche Bank je v současné době sotva o něco vyšší než požadovaná sankce.

Aby Jobových zvěstí dopadajících na hlavu vyčerpaného managementu Deutsche Bank nebylo málo, německá vláda už se nechala slyšet, že tomuto finančnímu ústavu v žádném případě nebude pomáhat. Právě tento okamžik ale z případu Deutsche Bank dělá přinejmenším celoevropský problém. Pokud by se největší německá banka položila - a k tomu má nakročeno - je vysoce pravděpodobné, že by došlo k dominovému efektu. Jak takové domino končí, jsme před několika lety viděli na případě krachu amerických Lehmann Brothers. Pád jediné významné banky rozpoutal na bankovním trhu armagedon, který vyústil v nejvážnější ekonomickou krizi od velké deprese v třicátých letech minulého století.

Je dost dobře možné, že tvrdá slova německé vlády jsou jenom způsobem, jak obměkčit americké úřady. Ve vlastním zájmu bychom měli doufat, že tato taktika uspěje. Hodně bude záležet na tom, jak dopadnou americké prezidentské volby. Pokud v nich uspěje demokratka Hillary Clintonová, dá se počítat s tím, že bude "globálně zodpovědnější" a Němcům vyjde vstříc. Když za pracovní stůl v oválné pracovně Bílého domu zasedne republikán Donald Trump, bude to horší. Ten se chce řídit heslem "Amerika především". Není vyloučeno, že by Německo a potažmo Evropu nechal, aby si svoje bankovní hříchy odpykala do posledního dolaru a posledního centu.

Zbývá si položit otázku, nakolik by potenciální krach Deutsche Bank ovlivnil českou ekonomiku. Odpověď není nijak radostná. Česko je s mohutným německým hospodářstvím spojeno těsnými pouty. Každý výkyv ekonomiky našeho velkého souseda se v té naší okamžitě a citelně odráží. Čeští analytici se ve valné většině shodují na tom, že domácí bankovní trh je dost stabilní, aby jím případný pád Deutsche Bank neotřásl. Potíž je, že bankovnictví je ve své podstatě velmi emocionální oblast podnikání. Pokud v něm zavládne panika, těžko se zastavuje. A právě panika je stav, který momentálně panuje okolo budoucnosti Deutsche Bank.

Foto: ČTK/AP/Michael Probst

Čtěte dále

další zprávy