Chtít po někom peníze? Třeba za opaření kávou

08.02. 07:27 | Autor: ČTK

Neuvěřitelných 2,2 miliardy dolarů požaduje americká zákaznice po mexickém fastfoodu Chipotle. Důvod? Řetězec použil její fotografii k vlastní propagaci. Milovnice papriček jalapeño se tak přidala k řadě dalších, kteří chtěli s pomocí právníků vytřískat miliony ze zdánlivě všemocných gigantů.

Leah Caldwellová z Kalifornie má ráda "mexiko", krmí se jím v provozovnách fasfoodového řetězce Chipotle. Během jedné svačinky ji tam kdysi vyblýskl fotograf Steve Adams a fotografii použil na reklamních plakátech firmy. Caldwellová šíření snímku odmítla, když ale později zašla do oblíbeného Chipotlu v americkém Orlandu, visela tam fotografie, na níž se cpe svými oblíbenými dobrotami. To se opakovalo ještě v dalších dvou restauracích, tentokrát v Sacramentu.

Ilustrační foto. Caldwellová podle serveru Celebritynetworth.com v žalobě navíc uvádí, že snímky musely být digitálně upraveny, protože ačkoli nepije, měla na nich vedle jídla ještě drink. "Během pořízení fotografie jsem nepila a teď s alkoholem při jídle vypadám jako alkoholička. Má pověst je poškozena," stěžuje si Caldwellová. Po firmě žádá 2,2 miliardy dolarů (55,7 miliardy korun).

A rozhodně není bez šance. Většinu podobných žalob soudy sice zamítají, na druhou stranu ale daly spotřebitelům za pravdu v případech, kdy to nikdo nečekal. Příkladem je kauza Stelly Liebeckové, která v roce 1994, ve svých osmdesáti letech, žalovala fastfood McDonald's za to, že se během jízdy v autě opařila horkou kávou koupenou v jeho pobočce.

Jak se to seběhlo? U výdejního okénka si vzala kávu a usedla do auta ke svému synovci. Do horkého nápoje si chtěla dát cukr a smetanu, protože ale ve voze nebyly držáky na nápoje, sevřela kelímek mezi stehny. Když synovec během jízdy přidal plyn, neštěstí bylo na světě: káva se vylila do klína a babičku opařila. Ke smůle McDonald's na intimních partiích.

Soud v Novém Mexiku dal Liebeckové za pravdu: kafe s teplotou 82-88 stupňů Celsia je opravdu nebezpečné a firma měla před případnými riziky zákazníky varovat. Ačkoli penzistka požadovala jenom pokrytí léčebných výdajů, soud jí nakonec přiřkl odškodnění ve výši 2,7 milionu dolarů (asi 65 milionů korun).

"Dám šest piv a bude moje"

Tak neskutečný úspěch, jaký zaznamenala Liebecková, se už ale v naprosté většině případů neopakoval. Pohořel například Američan Richard Overton, který, povzbuzen triumfem mazané stařenky, žaloval týž rok pivovarského obra Anheuser-Busch. Důvodem byla reklama. V jejím scénáři se mužům, kteří vypili balení šesti piv, nezvykle dařilo při svádění modelek na pláži. Overton si stěžoval, že ačkoli opakovaně vypil doporučených šest kousků, u žádné atraktivní ženy nezabodoval, což mu podle něho způsobilo těžkou psychickou újmu. S duševním traumatem se vyrovnával další konzumací piva, která pak přerostla v závislost. Újmu vyčíslil na 10 tisíc dolarů (zhruba 240 tisíc korun), soud se mu ale vysmál.

Porota nevyhověla ani stížnosti televizního diváka Austina Aitkena. Ten v roce 2005 žaloval americkou NBC kvůli pořadu Faktor strachu. Aitkenovi se udělalo nevolno v momentě, kdy měl soutěžící vypít "krysí" koktejl. Soude sice uznal, že nápad režie mnoho vkusu nepobral, ale Aitkenovi odkázal, že v případě nechutného obsahu v televizi může kanál přepnout na jiný. Na požadovaných v přepočtu 50 milionů korun si tedy musel nechat zajít chuť.

Bez dolaru odešla od soudu v roce 2009 i řidička Lauren Rosenbergová. Ta vyčítala službě Google Maps, že ji navedla ke srážce na dálnici v Utahu. V roce 2011 však soud rozhodl, že za srážku mohla nepozorná šoférka sama, nikoli aplikace v jejím mobilu. Odešla tedy bez požadovaných desítek milionů.

Mlékařské pokání

Nutno ovšem říct, že některé případy přinášejí do vztahu spotřebitele s prodejcem rovnost a spravedlnost. Příkladem může být aktuální pokání amerických mlékařů. Loni v srpnu jim u soudu dokázali kartelovou dohodu, družstva se totiž téměř před patnácti lety domluvila na společném zvyšování cen. Soudy proto rozhodly o odškodnění spotřebitelů ve výši 52 milionů dolarů, tedy asi 1,3 miliardy korun.

Jelikož už zpětně není možné zjistit, kdo a kolik mléka nakoupil, národní federace producentů mléka přišla s nezvyklým návrhem na narovnání: každý, kdo si v roce 2003 koupil mléko nebo mléčné výrobky v potravinách či přímo u výrobce mléka, může vyplnit internetový formulář žádosti o odškodnění. Mlékaři bez jakéhokoli zkoumání daňových dokladů, jenom na základě čestného prohlášení, posílají na adresu žadatele 10 až 20 dolarů.

Foto: ČTK/ZUMA/Douglas R. Clifford, ČTK/Petr Švancara