Plán EU se skleníkovými plyny selhává, Česko není výjimkou

Přes deklarovanou snahu EU snížit emise skleníkových plynů se loni meziročně množství těchto emisí o 1,8 % zvýšilo. Vyplývá to ze zveřejněné studie Evropského statistického úřadu Eurostat.

Podle pátečních závěrů Eurostatu pouze v sedmi z 28 států Evropské unie emise poklesly, ve zbytku zemí, včetně České republiky, byl naopak zaznamenán nárůst. Vůbec největší "přírůstek" má na svědomí Malta, kde se množství emisí skleníkových plynů, vypuštěných do ovzduší, zvedlo meziročně o 12 %. Na dalších místech následují například Estonsko (11 %), Bulharsko (8,3 %), Španělsko (7,4 %), Portugalsko ( 7,3 %) a Maďarsko (7 %).

V České republice se podle Eurostatu se množství emisí skleníkových plynů meziročně zvýšilo o 3 %. To sice znamená také zřetelný nárůst, ovšem zároveň nejmenší ze skupiny 21 zemí EU, v nichž emise rostly.

Jedinými zeměmi, kde množství emisí naopak pokleslo, jsou Finsko (-5,9 %), Dánsko (-5,8%), Velká Británie (-3,2 %), Irsko (-2,9 %), Belgie (-2,4 %), Litva (-0,7%) a Německo (-0,2 %). Zvlášť v případě Německa, které už před lety vyhlásilo ambiciózní plán "energetické změny" a přechodu na obnovitelné zdroje energie, se ale očekával mnohem razantnější pokles objemu vypouštěných skleníkových plynů.

Ve světle aktuální statistiky Eurostatu každopádně zůstává otázkou, zda se EU jako celku podaří splnit závazek, přijatý už před sedmi lety. Tehdy Evropská komise přijala plán postupného snižování emisí skleníkových plynů tak, aby v roce 2050 poklesly tyto emise v porovnání s rokem 1990 o 80 %.

Podle řady vědců a odborníků totiž člověk narůstající produkcí těchto emisí, vznikajících zejména v energetice, dopravě a zemědělství, přispívá k zesilování takzvaného skleníkového efektu, a tedy i ke globálnímu oteplování. A to se pak může projevoval klimatickými změnami, včetně třeba sucha a nedostatku srážek, jaké Česko zažívá letos na jaře.

I když má teorie o zásadním vlivu člověka na klimatické změny i mnoho odpůrců, obecně je vládami států přijímána a vede k nejrůznějším snahám o omezení emisí. Evropská komise počítá s tím, že by investice do nových technologií, obnovitelných zdrojů, elektroaut, úspor a inteligentních rozvodných sítí mohly do roku 2050 snížit emisní zatížení energetické výroby prakticky až na nulu, emise z průmyslu by klesly na třetinu a z dopravy na polovinu současného stavu.

Jedinou oblastí, v níž ani EU nepočítá s výrazným omezením emisí, zůstává zemědělství. To se dnes podílí na produkci skleníkových plynů, zejména metanu, zhruba 15 %. "Zemědělství produkuje emise ponejvíce při chovu dobytka. A těžko si lze představit, že bychom dobytek vybíjeli kvůli skleníkovým plynům," řekl už dříve zpravodaji Týdne Artur Runge Metzger z generálního ředitelství pro klima při Evropské komisi. Pokud by navíc měli zemědělci snížit množství emisí třeba přechodem na jiné formy zemědělské produkce, lidé by museli zásadně změnit své stravovací návyky. "A to se nedá příliš předpokládat," uvedl Metzger.

Ve všech ostatních oborech lidské činnosti by ale měly podle něj emise skleníkových plynů výrazně poklesnout. Poslední statistika Eurostatu však autorům toho ambiciózního plánu nedává příliš důvodů k optimismu. I když investice do obnovitelných zdrojů a chytrých technologií skutečně rostou, v mnoha zemích EU nestačí k zastavení či výraznému snížení produkce emisí, kopírujících současný hospodářský růst.

Čtěte dále

další zprávy